Virus HIV v Jižní Africe ustupuje?

31.10.2003
schematický náčrtek řezu virem HIV, uvnitř vidíme nukleovou kyselinu RNA, kulatou schránku tvoří bílkovina (University of Oregon)

Stále se dočítáme o vzrůstající nákaze virem HIV na africkém kontinentu. Konečně přichází příznivá zpráva: počet nakažených virem HIV v Jižní Africe začal klesat. Počítačové zpracování výsledků získaných lékaři v terénu vypovídá, že roční přírůstek nakažených obyvatel ve věku 15 až 49 let poklesl od roku 1997 do roku 2002 z 4,9 % na 1,7 %. Proč? Výzkumníci jsou přesvědčeni, že konečně uspěla zdravotnická osvěta mezi mládeží.

Nesamostatný mikroorganismus

30.10.2003

Loni byl publikován nejmenší známý genom mikroba Nanoarchaeum equitans. Jeho genom je tvořen pouhými 490 000 nukleotidy. Objeven byl u podmořského horkého pramene severně od Islandu. Nyní však bylo zjištěno, že tento nesmírně jednoduchý organismus není schopen zcela samostatného života. Je závislý na jiném mikroorganismu, který také žije poblíž horkých pramenů v moři. Nanoarchaeum equitans má sice geny, které mu umožňují rozmnožovat se a může i vytvářet energii z ATP, ale potřebné aminokyseliny, cukry a tuky musí získávat od jiného mikroorganismu, jménem Ignococcus.

Naše planeta momentálně nestárne?

30.10.2003

1,2 miliardy lidí - téměř pětina obyvatelstva Země - patří nyní mezi dospívající ve věku 10 - 19 let. Obvykle slýcháme obavy, že planeta záhy nepříznivě zestárne a nebude dostatek lidí v produktivním věku, kteří by se postarali o neúnosný počet penzistů. Podle zprávy právě vydané OSN je nyní polovina planety mladší 25 let. Je to způsobeno zvýšením porodnosti před dvěma desetiletími, kdy se nehovořilo dostatečně o potřebě plánovaného rodičovství. Ta spousta současných teenagerů přináší prý světu tak mohutnou pracovní sílu, že ji svět dosud nepoznal. Nebude to ovšem navždy, dětí pod deset let už ubývá. Podle tohoto materiálu mělo na celé planetě před 25 lety připadat na jedinou ženu šest dětí, nyní jen tři. Důležité ovšem je, kde tito teenageři žijí - 90 % z nich pochází z rozvojových zemí, trpí bídou a nedostatkem vzdělání, ale i onemocněním aidsem. Na mladé ve věku od 15 do 24 let připadá z pěti milionů nakažených ročně virem HIV plná polovina. Tato současná generace je také náchylná k užívání drog i k násilnému chování.

Optický procesor

29.10.2003

Izraelská firma Lenslet sestrojila prototyp optického procesoru, který místo elektrických signálů pracuje s optickými. Je asi 1000x rychlejší než nejlepší současné procesory. Pracuje s 256 lasery a zatím není žádný trpaslík, nicméně během několika měsíců by na trhu mohla být verze o rozměrech 15 x 15 x 1,7 cm.

Požáry v Kalifornii

29.10.2003
Snímek pobřeží Kalifornie z 27.10.2003. Na spodním okraji mračna kouře leží San Diego.

Při hašení požárů v Kalifornii pomáhají i družice NASA, protože dokonalý přehled o situaci lze nejsnáze získat z jejich snímků.

Smrtící srpnové horko

27.10.2003

Podle analýzy americké ekologické instituce Earth Policy Institute, který pracuje u Washingtonu, zemřelo v Evropě vinou srpnové vlny veder skutečně 35 000 lidí. Udávaná čísla, které byla otištěna i v našem tisku, nejsou tedy patrně přehnaná. Ve Francii mělo podle americké studie zemřít v důsledku horka 14 800 lidí. Americké pracoviště varuje, že podobné vlny veder v budoucnu by mohly být ještě větší a zhoubnější.

Laserové letadlo

26.10.2003

Problém slunečního pohonu letadel je, že Slunce někdy zakryje mrak a akumulátory jsou příliš těžké. Zajímavou alternativu představuje letoun poháněný laserovým paprskem, testovaný NASA. Zatím pouze 300 g model o rozpětí 1,5 m má na spodní části připevněn fotovoltaický článek. Na něj dopadá paprsek laseru ze Země a vyrobená elektřina pohání elektromotorek s vrtulí. Nová koncepce sice řeší problematiku oblačnosti, avšak když padne mlha, je stejně nefunkční, jako ta původní.

Naše zahrady za teplejších časů

26.10.2003

Těžko si představit, co všechno by případné budoucí oteplování naší planety ovlivnilo. Na konferenci American Society for Horticultural Science, která se konala v americkém státě Rhode Island, tvrdil Lewis Ziska z Ministerstva zemědělství USA, že bodlák na naší zahradě by rostl o 72 % rychleji...

Na zahradách Evropy a Severní Ameriky by se vlivem oteplení růst květin přímo dramaticky zrychlil. Například růže a pěnišníky by byly nejen větší, ale nasazovaly by daleko víc květů. Podzim by se začal podobat rozkvetlému jaru a řada rostlin by kvetla i v zimním ročním období. Jabloně by mohly být vytlačovány ze zahrádek třeba broskvoněmi. Změna klimatu by samozřejmě měla za následek i řadu nepříjemností. Nejde jenom o to, že by zahrádkáři nemohli na zimu ukládat sekačky - s trávou by měli práci celoročně. Zvýšená vlhkost by byla příznivá zvyšujícímu se výskytu škůdců, například mšic a roztočů. A co udělá neexistence zimního klidu dejme tomu včelám, které by po zimním vyčerpání nemusely přežít následující léto? Podle Richarda Bisgrovea ze Spojeného království by mohly být zahrady jižní Anglie zbaveny zimního klidu už před rokem 2080.

Co konzervuje mumie?

25.10.2003

Chemici z německé Univerzity v Tübingen připravili tzv.cedrový olej, tedy výtažek z cedrového dřeva, postupem, který popsal Plinius starší. Zjistili, že jeho konzervační účinky, ve starém Egyptě hojně využívané při mumifikování, způsobuje guajakol, látka podobná fenolu.

Doc.PhDr.Ladislav Bareš, ředitel Českého národního egyptologického centra a zástupce ředitele Českého egyptologického ústavu UK, pokládá popsanou analýzu za přínosnou. Podle něj se cedrové dřevo s oblibou používalo pro výrobu rakví odedávna, samozřejmě hlavně pro ty, kdo na to měli. Cedrový olej patřil mezi sedm základních posvátných olejů. Jejich složeni nebylo vždy úplně stejné, pokud jde o sedm položek, ale cedrový olej byl málokdy vynechán.

Olivín na Marsu

25.10.2003
minerál olivín polodrahokamové kvality z pozemského naleziště (obr wikipedia)

Družice Mars Global Surveyor odhalila, že zelený minerál olivín pokrývá zhruba 30.000 čtverečních kilometrů marsovkého povrchu, a to v dlouhé, mělké a úzké proláklině zvané Nili Fossae. To by samo o sobě nebylo tak zvláštní, avšak zdá se, že tato oblast vznikla při dopadu asteroidu asi před 3,6 miliardy let. Pokud by však na Marsu kdy panovalo teplé, vlhké počasí, pro což máme řadu důkazů, olivín, chemicky křemičitan hořečnato železnatý, by dávno zvětral. Musíme tedy buď revidovat naše představy o vývoji klimatu na Marsu, anebo prokázat, že nalezený olivín je mnohem, hnohem mladšího původu.

zdenios 12.2.2013: Ještě jsem nečetl hypotézu, že to, co někam dopadlo, přiletělo třeba před 4000 lety, ale stáří té hmoty určitě bylo a stále je staršího data. Takže to co se na naši zemi jeví jako staré několik milionů let, neznamená, že naše země je tak stará. Naše země je určitě mladší než to, co je měřitelné na jeho povrchu !!!! Proto nevěřím jakýmkoliv datům, co se týče historického vývoje i člověka. Člověk mohl dopadnout z jiné strany než moucha.

Nejstarší domestikovaná rýže

25.10.2003
zrnko nejstarší pěstované rýže

Lee Yung-jo a Woo Jong-yoon z jihokorejské Chungbuk National University nalezli při vykopávkách v okolí vesnice Sorori ve střední části Korejského poloostrova 59 připálených zrnek domestikované rýže. Jejich stáří určili na 15.000 let. Původně se předpokládalo, že pěstování rýže se rozšířilo z Číny před 12.000 lety. Je zřejmé, že tuto plodinou, která nyní živí přibližně polovinu populace, začali lidé pěstovat dříve. Geneticky neodpovídá nalezená rýže žádnému ze současných kultivarů, což není příliš překvapující. Tisíce let pěstování a šlechtění musí na genomu rostliny zanechat stopy. Umožní to získat další informace o vývoji rýže a o jejím šíření po Zemi.

Zkamenělý nádor

24.10.2003
červená elipsa označuje zkamenělý nádor

Ve zkamenělé lebce masožravého ještěra Gorgosaura se podařilo identifikovat mozkový nádor. Ještěr žil před 72 miliony let na území, kde dnes leží Montana a jeho pozůstatky byly nalezeny již v roce 1997. Názorně vidíme, že ty nejzajímavější poznatky nezískáme při vlastních terénních pracích, ale pak při pečlivém vyhodnocení nálezů v laboratoři. Nádor dávného tvora byl tak rozsáhlý, že ovlivňoval jak jeho možnosti pohybu, tak i schopnost udržovat rovnováhu. Možná byl i příčinou jeho smrti, alespoň nepřímou. Potácejícího se, málo pohyblivého dravce totiž sotva čeká něco jiného, než smrt hladem.

Naše planeta na kamenité stezce sluneční soustavou?

23.10.2003

Hvězdáři už před delší dobou pochopili, že za hojné "padání hvězd" vděčíme tomu, že se střetáme s drahou proudu meteoroidů, které jsou pozůstatkem komety, z jejíhož ledového jádra se při přiblížení ke Slunci uvolňují. A tak například víme, že krásný úkaz Leonid nám daruje Tempelova-Tuttleova kometa. Někteří astronomové se domnívají, že se nyní naše Země pohybovala na meteoroidy bohaté, přímo "kamenité" cestě sluneční soustavou. Pouhých deset hodin poté, co vzrušil a až vyvolal paniku obyvatel indického státu Urísa velmi jasný bolid, minula 27.září ve vzdálenosti 82 000 km planetka velikosti rodinného domku. Jde o rekordní blízkost, překonávající o 20 000 km přiblížení planetky v roce 1994. A v několika málo dnech kolem 27.září byly pozorovány velké meteory i v San Francisku, v Evropě a Austrálii. V tisku se cituje i překvapení jednoho obyvatele New Orleansu, který našel 23.září při návratu domů meteorit na dně svého právě renovovaného bazénu. Takže prolétali jsme oblastí sluneční soustavy, kde je meteoritů i planetek nezvykle bohatě?

Čína má svého kosmonauta

23.10.2003

Přistání čínského kosmonauta Jang Liu-vej v mongolské stepi předznamenalo naši budoucnost. Čína se úspěšným přistáním svého kosmonauta a soustavným uskutečňováním dlouhodobého kosmického programu Projektu 291, jehož cílem je přistání kosmonautů na Měsíci a zřízení stálé měsíční základny, stala třetí kosmickou supervelmocí.

Úplný text najdete zde.

Vysvětlení záhady?

22.10.2003

O hydrátech methanu uložených pod mořským dnem jako o potenciálním zdroji energie místo ropy, jsme již psali několikrát. David May a Joseph Monaghan z australské Monash University tvrdí, že tato látka může stát za některými nevysvětlenými zmizeními lodí. Hydráty methanu jsou sice za tlaků, jaké panují na mořském dně, pevné látky, avšak čas od času se z nich uvolní velká bublina tohoto plynu, která rychle stoupá k hladině. K těmto jevům nedochází kdekoli, nýbrž dle konkrétních geologických podmínek vznikají jakási vřídla, z nichž methan občas uniká. Při svém zkoumání ložisek pod dnem Severního moře objevila oba Australané právě v centru jednoho vřídla vrak lodi. Pokud neuvěřitelnou shodou náhod najede plavidlo na bublinu, která právě dorazila k hladině, okamžitě ztratí vztlak a propadne se pod vodu.

Gregory Ryskin z Northwestern University v Illinois se dokonce domnívá, že vymření 95% mořských živočichů na konci permu bylo způsobené právě masovým uvolňováním methanu z rozmrzajících hydrátů v mořském dně anebo produkovaného bakteriemi v obrovském měřítku.

Vyšší kapacita optických kabelů

22.10.2003

Dr.Syed Murshid a Dr.Barry Grossman z Florida Institute of Technology si patentovali zařízení, které umožňuje optickým kabelem přenášet na jedné vlnové délce různé informace, aniž by docházelo k jejich interferenci. Je to vlastně obdoba desítky let starých tzv.multiplexů, které umožňují po jednom drátu přenášet více telefonních hovorů. Kapacita optických kabelů vzroste na čtyřnásobek, aniž by bylo třeba jakkoli upravit kabel sám. Stačí na jeho konce připojit nové zařízení.

Jak nezamořit životem Mars

21.10.2003

Tvůrci kosmických expedicí k jiným tělesům naší sluneční soustavy se pečlivě snažili hned od začátku sterilizovat kosmické aparáty, aby do vesmíru nezanesly i ten nejjednodušší pozemský život. Připomeňme už úsilí nezamořit Mars sondami Viking. Studium života za extrémních podmínek prokázalo, že musíme být opravdu obezřetní. Samotné vzduchoprázdno a mráz meziplanetárního prostoru život, například spóry, nezničí. A mikroorganismy, které se skryjí na kosmické stanici pod ochranný štít, jsou schopny přežít i působení slunečního ultrafialového záření během přeletu. Výzkum Andrewa Schuergera z Dynamic Corporation pracujícího v Kennedyho kosmickém centru však dokazuje, že planeta Mars by se mohla před lidmi zavlečenými mikroorganismy sama ochránit. Testy napodobující podmínky na Marsu vypověděly, že sluneční ultrafialové záření, které dopadá za Marsova poledne v oblasti rovníku, spolehlivě zlikviduje pozemské organismy za pouhých 15 minut.

Armádní nanotechnologie

21.10.2003

Ústav vojenských nanotechnologií, spojené pracoviště US Army a Massachusetts Institute of Technology, vznikl na základě armádního grantu ve výši 50 milionů US dolarů v březnu 2002. Vyvíjí se tu kupříkladu speciální uniforma, která bude svého majitele chránit jak před vlhkostí, tak před biologickými zbraněmi anebo dynamická pancéřová vesta, která změní svou tuhost při dopadu kulky, jinak však svou neohebností nebude nikoho omezovat. Pracuje se i na umělých svalech, které dodají další sílu vojáku, který si je oblékne. Lze jich rovněž použít pro omezování vstupu v automatických turniketech.

Odolná keramika

20.10.2003

V Sandia National Laboratory vyvinuli novou, neobyčejně odolnou keramiku. Kompozitní materiál z boridů zirkonia a hafnia ve směsi s karbidem křemičitým SiC vydrží neobyčejně vysokou teplotu, přes 3000 stupňů Celsia, což je hodně i na keramický materiál. Vyznačuje se rovněž i obstojnými mechanickými vlastnostmi, při vysoké teplotě se málo odpařuje a i proti oxidaci je odolný. Zkrátka jde o velmi kvalitní materiál pro tepelnou izolaci. Nedávná katastrofa raketoplánu Columbia ukázala, že tepelnou izolaci při extrémních podmínkách vstupu do atmosféry rozhodně nelze podceňovat.

Systémovější podoba hráze u Petrohradu?

20.10.2003

Hráz bránící přístup vzedmutého moře z Finského zálivu k Petrohradu byla jedním z prvních velkých děl, o kterém se mohla v bývalém Sovětském svazu rozpoutat veřejná diskuse ve sdělovacích prostředcích. To ovšem tzv.glasnosť už ohlašovala budoucí rozpad SSSR. Tehdejší Leningrad, vyrvaný Petrem Velikým moři a bažinám a zbudovaný při ústí řeky Něvy, byl často ohrožován mořem. A tak se sovětská vláda rozhodla vybudovat před městem v moři dlouhou přehradu, kterou by sice mohly proplouvat námořní lodi, ale v případě potřeby by se dala zcela uzavřít. Hlavním argumentem tehdejších kritiků projektů bylo, že hráz zabrání odtoku splašků a znečištění z města do moře a mezi Leningradem a mořem vznikne zahnívající laguna. A tak stavba zahájená v roce 1980 byla v roce 1987 zastavena. Jenže problémy se vzedmutím moře trvají dál. A navíc i Petrohrad si uvědomil, že je bezprostředně na úrovni moře ohrožen případným stoupáním oceánů při oteplování Země. A tak nezbývá než přikročit k opatřením, které už podnikají Benátky, Londýn nebo Rotterdam. Historická část města by se mohla octnout pod vodou velice záhy. Prozatím škody nejsou tak velké - útoky moře stojí Petrohrad ročně 7O milionů dolarů, ale i ty už stojí za úvahu. A tak se zvažuje, zda nevzkřísit k životu onu před třemi desítkami let zahájenou hráz. Rusko pozvalo ke konzultacím britské odborníky, aby posoudili, jak by bylo možné projekt 25 kilometrů dlouhé hráze modernizovat.

Co po raketoplánu?

19.10.2003

Nahrazení stárnoucí flotily raketoplánů doporučilo všech 13 členů komise, která vyšetřovala zkázu raketoplánu Columbia. Nahrazení izolačních destiček a použití ruského způsobu řešení tepelné izolace (odtavování silné vrstvy izolantu) by si asi vyžádalo úplné konstrukční přepracování raketoplánu, přičemž kvůli vyšší váze tepelné izolace by bylo třeba snížit počet členů osádky, což se asi nevyplatí. Čím tedy raketoplán nahradit? Jsou zprávy o exotickém způsobu vztlaku na bázi elektrostatických sil, ale není pravděpodobné, že by příští generace kosmických letí pracovala na tomto principu. NASA zatím pravděpodobně oživuje francouzský projekt kosmické lodi (návratového modulu) HERMES pro dvě osoby s rozpětím křídel asi 5 metrů, jež by měla startovat i vracet se jako letadlo.

Hurikány v superpočítači

19.10.2003

V britské Cambridgi byly zveřejněny první výsledky modelování klimatu na nejvýkonnějším počítači světa, Earth Simulator, který pracuje v japonské Jokohamě od března 2002. Zatímco stávají počítačové modely klimatu pracují s povětrnostními útvary o průměru stovek kilometrů, japonský superpočítač dosáhl v modelování "rozlišení" pouhých deseti kilometrů. V Japonsku se tak už v počítači "samy od sebe" rodily i hurikány, takže v nich bylo možno rozeznat i oko bouře směřující k japonským ostrovům. Takže klimatologie prý už stojí před možností daleko dlouhodobějších předpovědí.

Průzkumný náboj

17.10.2003
Černobílá fotografie pořízená z letícího průzkumného náboje. V horní části můžeme rozeznat lidskou postavu.

Vědět, co najdeme za nejbližší zdí či kopcem, může být např. pro vojáka v poli otázkou života nebo smrti. Armády samozřejmě disponují řadou možností, jak to zjistit. Mají např. průzkumná letadla a špionážní družice, které všechno vidí. Avšak než se tato informace dostane k poslednímu pěšákovi, uplyne dlouhá doba. Zajímavé zařízení pro průzkum vyvinuli v Georgia Technology Research Institute. Jde o náboj do 81 mm minometu, běžné pěchotní zbraně, vybavený speciální optikou a přenosovým zařízením. Po vystřelení do výšky asi 600 metrů začne snímat terén pod sebou a pomocí radiových vln přenášet do počítače, kterými je americká armády běžně vybavena i v polních podmínkách. Z této výšky rozezná lidskou postavu a může zaměřit terén až do vzdálenosti 5 km. Než dopadne vyšle 5 digitálních snímků plochy zhruba o rozměrech 100 x 200 m. Pak se spustí samodestrukční zařízení. Cena jednoho průzkumného náboje činí 1.200 USD. Jeho optika a elektronika jsou skutečně podivuhodné, protože musí přežít při výstřelu výbuch v hlavni minometu.

Slitina, která nemění objem s teplotou

17.10.2003

Všichni víme, že hmota s teplotou mění svůj objem. Nicméně práce Mercouri Kanatzidise a jeho týmu z Michigan State University zrušila tuto věčnou pravdu. Připravili slitinu yterbia, galia a germania, která v širokém teplotním rozmezí od 100 do 400 K nemění svůj objem. Jde o první nekompozitní materiál těchto vlastností a navíc vodí elektřinu.

Jak dostat lék jen do nemocných buněk - metoda trojského koně

16.10.2003

Když Řekové dlouho neúspěšně dobývali Tróju, předstírali odchod a u hradeb zanechali velkého dřevěného koně, ve kterém byli ukryti jejich bojovníci. Trojané mysleli, že je to dar na usmířenou, a koně odtáhli do města. Pak z koně ovšem Řekové vylezli a Trója byla dobyta. Jak zavést léky jen do nemocných buněk a nepoškozovat jimi ostatní tkáně, je jedním z hlavních problémů farmakoterapie, a to zejména u nádorů. Podílí se na tom úspěšně i řada českých vědců - pokoušejí se léčiva navázat na sloučeniny, které do nemocných buněk cíleně pronikají. Prof.Raymond Reilly se spolupracovníky z Toronta zkouší jiný postup. O některých nádorech je známo, že se v nich vychytává jeden z růstových faktorů, epitelový růstový faktor EGF. A tak zkusili na tento růstový hormon EGF navázat radionuklid india - 111In, a pak tuto kombinovanou molekulu podávali myším s karcinomem mléčné žlázy. Růstový faktor poslušně dovedl záření do nádorových buněk a záření pak působilo jen na nádor a nikoli na ostatní tkáně. Růst nádorů se zpomalil na třetinu a malé nádory dokonce zcela zmizely. Tým dr.Reillyho začíná tuto techniku zkoušet i na ženách s karcinomem prsu, když tyto jsou rezistentní na běžnou protinádorovou léčbu. Jde zatím jen o první fázi klinického zkoušení.

Nitrobuněčné operace

16.10.2003

Technologie vyvinutá na Harvardské univerzitě umožňuje pomocí extrémně krátkých laserových pulsů provádět zásahy v živé buňce, která zůstane živou i poté. Fokusování světelného paprsku do velmi malého prostoru způsobí, že cokoli je v tomto místě, tak se prostě odpaří. Tímto způsobem lze např. odstranit jednu mitochondrii mezi mnoha jinými.

Další dva měsíce Uranu

16.10.2003

Počet měsíců planety Uranu dosáhl počtu 24. Přibyly dva malé a slabě zářící měsíčky, které pro jejich drobnost nezaznamenala sonda Voyager 2, když kolem planety prolétala v roce 1986. Nyní je uviděl Hubblův kosmický dalekohled, ačkoli byl vzdálen od Uranu 2,8 miliardy kilometrů. Devatenáctý a dvacátý měsíc Uranu mají průměr 16 a 22 kilometrů.

Číňan na oběžné dráze

15.10.2003
startující raketa Dlouhý pochod

Ve středu 15.10.2003 ve 2 hodiny ráno našeho času odstartovala z kosmodromu v poušti Gobi raketa Dlouhý pochod 2F a vynesla na oběžnou dráhu kolem Země prvního čínského kosmonauta Jang Li-weje. V průběhu 21 hodin má uskutečnit celkem 14 obletů. Po Rusku a Spojených Státech se Čína stala třetí zemí, která disponuje technologií dopravy člověka do Vesmíru.

16.10.2003 - čínská kosmická loď po 14 obletech Země v pořádku přistála ve Vnitřním Mongolsku v 1 hodinu 23 minut ráno našeho času.

Plomba, která vroste do zubu

14.10.2003

Nový materiál, vynalezený v National Institute of Standards and Technology ve Spojených státech, v dutině zubu zahájí procesy, kterou vedou k obnovení původní zuboviny. Zablombujeme-li vyčištěný zubní kaz směsí amorfního fosforečnanu vápenatého s organickým polymerem, za přítomnosti slin dojde k obnovení původní, přirozené struktury zubu. Dentisté se o práci rozhodně bát nemusí, správná aplikace nové hmoty jistě nebude úplně jednoduchá.

Himálaj měl daleko staršího bratra

14.10.2003

Himálaj, čínsky Ximalayashanmai, nejvyšší horský systém na světě, se táhne v šířce 180 - 350 km v délce 1 500 km. Víme, že se vyvrásnil až ve třetihorách a počátkem čtvrtohor srážením kontinentálních desek Indie a Asie. Došlo k tomu před 55 miliony lety. Už v šedesátých letech však geologové našli v Himálaji usazené horniny, které vypověděly, že se tu dříve muselo tyčit daleko starší pohoří. George Gehrels z University of Arizona v Tucsonu našel na území Nepálu přeměněné horniny, jejichž stáří datoval na 500 milionů let. Existovalo tu tedy vysoké pohoří, které se před 450 miliony lety začalo erozí snižovat. Tento proces trval až do doby před 55 miliony lety A teprve pak se začal zvedat dnešní Himálaj.

Rostliny poškozují ozónovou vrstvu

14.10.2003

Lidská činnost, jako např. chemický průmysl či pěstování skotu, nejsou jediným zdrojem chemikálií, jež poškozují ozónovou vrstvu. Některé rostliny produkují chlorované deriváty methanu, zejména pokud rostou na zasolených půdách. Genetici z University of California v San Diegu nalezli gen, který za produkci těchto látek v rostlině odpovídá. Nyní bude možné určit, za jakých podmínek a jakým způsobem rostliny produkuji zmíněné sloučeniny, tak škodlivé pro ozónovou vrstvu. Podle předběžné hypotézy jde snad o jakési rostlinné insekticidy.

Geotermální aktivita v Indickém oceánu

13.10.2003
výzkumná loď Charles Darwin

Britská výzkumná loď Charles Darwin odhalila v oblasti hřbetu Carlsberg v severní části Indického oceánu mezi Africkým rohem a Seychellami mimořádně velké oblasti geotermální aktivity. Z pukliny o šířce 600 m a délce 30 km se vzhůru valí přehřátá voda o teplotě 300 až 400 stupňů Celsia. Vypadá to, jako by se ze dna valil kouř, protože v tak horké vodě je rozpuštěno velké množství solí železa, jež vytvoří černou, koloidní sraženinu i při nepatrném ochlazení při styku s normální mořskou vodou. Takových oblastí ve Světovém oceánu známe více, ne však tak rozlehlých.

Staří Američané omládli?

13.10.2003

Kdy osídlili první lidé Ameriku? Datování jejich příchodu se stále posunuje, donedávna nezvykle do minulosti. Shody ale stále nebylo dosaženo. Studiem mitochondriální DNA se mělo podařit určit příchod lidí z Asie do Ameriky na dobu před 30 000 až 40 000 lety. Archeologové ovšem toto stáří dávných Američanů stále nemohou potvrdit, nejstarší hmotné důkazy lidské přítomnosti pocházejí z doby před 13 000 roky. Tým Marja Seielstada z Harvard School of Public Health v massachusettském Bostonu došel k výrazně odlišnému výsledku analýzou jedné z mutací choromomu Y, ke které došlo ještě tehdy, když budoucí Američané žili v Asii a nepřekročili hranici mezi oběma světadíly. Vyšlo jim, že k mutaci označené M242 došlo před 14 000 až 15 000 roky. Takže první Američané pronikli na svůj kontinent přece jen později?

Tisk ve třech rozměrech

13.10.2003

Společnost Z Corporation, stejně jako Sony, Adidas a BMW několik dalších, hodlá uvést na trh tiskárny, kterou budou tisknout prostorově. Tiskárna možná není v tomto případě úplně vhodné pojmenování, protože obdržíme třírozměrný předmět a nikoliv tlustě potištěný list papíru, nicméně technologie připomíná kombinaci laserové a inkoustové tiskárny. Tenkou vrstvu jemného prášku, jakési analogie toneru, tvaruje kapalina z trysek. Pak se vše opakuje, pokud je třeba, tak i tisíckrát po sobě. Nový výrobek rozhodně nebude laciný, cena nejlevnějšího modelu dosáhne asi 3000 USD.

Samodezinfikující se filtr

13.10.2003

Technici z Brookhaven National Laboratory vyvinuli přenosné zařízení, které pomocí filtru odstraňuje ze vzduchu bakterie a jejich spory. Primárně je určeno k ochraně proti biologickým zbraní, nicméně odstraňuje a likviduje všechny mikroby. Blízko filtru se nachází radioaktivní polonium 210, jež vyzařuje alfa částice, které ničí ve filtru zachycené buňky. Alfa částice ve vzduchu na rozdíl od gama záření nepronikají příliš daleko, takže není třeba silného stínění. Po opatrném vyjmutí ze systému již není třeba z filtrem zacházet jako s biologicky nebezpečným materiálem, což výrazně usnadní obsluhu.

Čaj proti infarktům?

12.10.2003
struktura theofylinu, jedné z účinných látek čaje

Už mnoho let je známo, zejména z holandských studií, že lidé pijící hodně čaje mají menší výskyt komplikací arteriosklerózy, tedy hlavně infarktů myokardu. Dle výzkumů Dr.Josepha Judda z U.S. Department of Agriculture snižuje pití běžného (černého) čaje v krvi hladinu "špatné" odrůdy cholesterolu, tzv.LDL, lipoproteinů o nízké hustotě, které se významně na tvorbě cévní sklerózy podílejí. Hladina LDL v krvi se dokonce už po třech týdnech pití několika šálků černého čaje snížila o 7 až 11 %.

čajomil 29.6.2013:Může nadměrné piti čaje škodit?

akademon.cz 29.6.2013:V extrémním případě ano. Dr. Sudhaker Rao z Henry Ford Health System v Detroitu popsal v renomovaném lékařském časopise New England Journal of Medicine případ 47 leté ženy z Michiganu, která po více než 20 let požívala silný čaj ze 100 až 150 čajových sáčků denně. Byla tudíž vystavena extrémně vysokému příjmu fluoridových iontů, v důsledku čehož hydroxylapatit Ca5(PO4)3(OH) v jejích kostech a zubech se přeměnil na fluoroapatit Ca5(PO4)3F. Kvůli nadměrné křehkosti se jí rozpadly zuby. Fluoridových iontů se sice užívá ke zpevnění skloviny, avšak jen v malém množství. K lékaři ji převedly dlouhodobé bolesti kostí. Její kostra byla tak tvrdá, že téměř neumožnila provedení biopsie (odběr malého množství tkáně pro laboratorní vyšetření). Prognóza je v tomto případě dobrá. Při omezení příjmu fluoridových iontů tělo jejich nadbytek postupně vyloučí.

Určena struktura protilátky proti viru HIV

12.10.2003

Vědcům ze Scripps Research Institute za finanční podpory National Institutes of Health se podařilo metodou rentgenové difrakce určit strukturu protilátky 2G12. Před deseti lety byla izolována z krve jednoho z nakažených HIV, který však díky své přirozené imunitě neonemocněl AIDS. Protilátka má zvláštní strukturu a váže se na sacharidy na povrchu viru HIV, což je neobvyklé. Poslední výzkumy by mohly přispět k přípravě očkovací látky, jež by v lidském těle vyvolávala tvorbu protilátky 2G12.

Einstein má zase pravdu

10.10.2003

Kosmická sonda Cassini opět potvrdila správnost obecné teorie relativity a to přesvědčivě. Tato kosmická k laboratoř vyslaná v r.1997 spojenými silami amerického Státního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury letí k planetě Saturnu. Má tam dorazit v červenci 2004. Cassini se stane družicí Saturnu, aby posléze vyslal samostatnou sondu Huygens k měsíci Titanu. Italský vědec Bruno Bertotti z univerzity v Pavii využil sondy k novému ověření, že její rádiové signály jsou ovlivněny sluneční přitažlivostí tak, jak to předpovídá obecná teorie relativity. Rádiové vlny vyslané k sondě a navrácené zpět k Zemi potvrdily opět, že hmotnost Slunce zakřivuje prostoročas.

Podobný experiment byl podniknut už se sondou Viking, která přistála na Marsu v r.1976. Nová italská měření pomocí sondy, s níž je komunikace zajištěna na pěti vlnových délkách, jsou padesátkrát přesnější.

Chytré pasy v USA od roku 2004

10.10.2003

Počínaje říjnem 2004 plánují Spojené státy začít vydávat tzv. "chytré pasy" - s mikročipem, který v sobě ponese kompletní obraz obličeje majitele pasu. Podle americké vlády je toto nové opatření zamýšleno zejména proto, aby se předešlo falšování cestovních dokladů. Z řad skupin zabývajících se občanskými právy jsou už ale slyšet první protesty: obávají se, aby technologie nebyla zneužita. Zástupci pasové agendy na ministerstvu vnitra USA však považují takové obavy za neopodstatněné - mikročip prý nebude obsahovat o uživateli více informací než kolik je v dnešním pase, pouze bude vše v digitální podobě. My v Evropě bychom se postupem času také mohli dočkat takovýchto nových pasů, Evropská Unie však plánuje, že by navíc obsahovaly i otisky prstů a obraz sítnice. Zatím ale nebylo určeno žádné předběžné datum a vše je pravděpodobně tedy ještě jen ve stadiu dlouhodobého plánu.

SMART 1

9.10.2003
detail trysky iontového motoru (foto ESA)

Od 30.září obíhá kolem Země SMART 1, družice ESA určená k průzkumu Měsíce. S každým dalším oběhem je od Země dál a dál, až se přiblíží k Měsíci natolik, že převládne jeho gravitace. Za zmínku stojí revoluční způsob pohonu - je jím iontový motor. Energii získává SMART primárně ze Slunce pomocí fotovoltaických článků, v nichž se záření přeměňuje na elektřinu. Ta pak ionizuje atomy xenonu, jež jsou urychleny magnetickým polem a vyletí ven tryskou, čímž pohánějí kosmické plavidlo. Nový systém je desetkrát účinnější než tradiční raketové motory založené na spalování chemického paliva.

Dle Doc.Josipa Kleczka z Astronomického ústavu AV ČR je družice SMART 1 vybavena tak, že umožní průzkum celého Měsíce do takových podrobností, jako kdysi před 30 lety mise Apollo na místě svého přistání.

Rotační lodní výtah

8.10.2003
náčrtek rotačního lodního výtahu

Jedinečný rotační lodní výtah nazývaný Falkirk Wheel je možno spatřit ve Falkirku ve Skotsku . Od svého slavnostního otevření v roce 2002 přepravuje lodě přes výškový rozdíl 35 metrů mezi hladinou řek Forth a Clyde a hladinou Union kanálu, čímž nahrazuje činnost dříve používaných celkem jedenácti zdymadel. Přesto, že se nazývá kolo (Falkirk Wheel = falkirkské kolo), není ve skutečnosti kulatý (viz obrázek). Skládá se ze dvou stejných ocelových ramen vzdálených 28 m, která rotují kolem osy procházející jejich středem. Na nich jsou zavěšené (na každé straně jeden) dva 26,5 m dlouhé transportní bazény, ve kterých se přepravují lodě. Mezi bazénem a koncem plavebního kanálu je mezera pouhých 30 cm, ta se musí zaplnit vodou při vplutí lodi do transportního bazénu. Za tím účelem jsou konce bazénů vybaveny speciální vodotěsnou spojkou umožňující rychlé překlenutí této mezery a vplutí či vyplutí lodi.

Rozměry výtahu jsou skutečně kolosální : dvojice ramen s bazény váží 1300 tun. Do každého bazénu se vměstná až 250 000 litrů vody a vejdou se do něj lodě až 10 m dlouhé. Z vrcholku výtahu je výhled do vzdálenosti 50 km, takže je možno říci, že je to největší rozhled, jaký je ve Skotsku možno z lodi mít. Falkirk Wheel není ani největší a dokonce ani nejnovější lodní výtah v Evropě. Je však určitě nejoriginálnější.

Nobelova cena za ekonomii

8.10.2003

Cenu Švédské banky za ekonomickou vědu v upomínku na Alfreda Nobela (tzv.Nobelova cena za ekonomii) za rok 2003 obdržel Robert F.Engle (New York University, USA) a Clive W.J.Granger (University of California at San Diego, USA ) za statistickou analýzu ekonomických časových řad.

Další možnosti využití GPS

8.10.2003

Skupina vědců z britské University of Nottingham shromažďuje, třídí a archivuje denně pomocí GPS přesnou polohu 50 vybraných bodů po celé Británii. Z vyhodnocení časových řad vyplývá, že celý ostrov se pohybuje 2-3 cm ročně severovýchodně, což je dáno rotací euroasijské pevninské kry. Takto lze získat řadu užitečných údajů o pohybech země. Ve Skotsku např.pevnina stoupá, oproti tomu jih Anglie se noří do moře.

Jinou aplikaci vyvíjí Jose Luis Fernandez Coya, šéf výzkumného oddělení Národní sdružení slepých Španělů. V současné době testuje navigační systém na bázi GPS určený slepcům, jež by jim pomohl snáze se orientovat v prostoru. Pro změnu společnost Philips ve svých výzkumných laboratořích vyvíjí systém, který obraz z kamery umístěné na hlavě převádí do zvukových signálů. Snímané však nepopisuje verbálně, nýbrž pomocí jakéhosi nového speciálního jazyka, kdy např.jasnější plochy označuje hlasitější zvuk.

Nobelova cena za chemii

8.10.2003

Nobelovu cenu za chemii za rok 2003 udělila Královská švédská akademie věd Peteru Agremu (Johns Hopkins University School of Medicine, Baltimore, USA) a Rodericku MacKinnonovi (Howard Hughes Medical Institute, The Rockefeller University, New York, USA) za jejich objevy při zkoumání kanálů přes buněčné membrány

Nové sklo

8.10.2003

Společnost Containerless Research, Inc z Illinois vyvinula nové, opticky velmi kvalitní a zajímavé sklo. Jde o směsnou taveninu oxidů hliníku a lanthanoidů. Uvažuje se o tom, že nový materiál by třeba mohl nahradit rubíny v laserech. Za zmínku stojí i způsob přípravy: suroviny se staví dohromady laserem ve vakuové komoře, přičemž kapky taveniny nadnáší elektrostatické pole, takže se vůbec nedotýkají stěn nádoby. Jakákoli kontaminace je tedy vyloučena.

Za časem do antarktického ledu

7.10.2003
Červená skvrnka ukazuje polohu jezera Vostok, modrá oblast, kde leží jezero Vida (viz aktualita z 23.12.2002).

Na 7.mezinárodním sympoziu antarktické glaciologie v Milánu byly zveřejněny první výsledky dalších dvou vrtů do ledu Antarktidy. Vrty byly realizovány v rámci programu European Project for Ice Coring in Antarctica (EPICA) v tichooceánském sektoru v Dome Concordia a v atlantském sektoru v Dronning Maud Land. Analýzou plynů a částic vzorků odvrtaného ledu se věda zabývá už delší dobu a naučila se dostatečně spolehlivě takto zkoumat minulost klimatu a atmosféry naší Země. Např. izotopy kyslíku a vodíku prozrazují teplotu planety v době, kdy sníh padal. Oteplování a ochlazování planety jsou prozrazovány proměnami obsahu oxidu uhličitého a methanu. Výzkum ovšem skrývá ještě řadu problémů. Vše může například komplikovat pohyb led klouzajícího po skalnatém povrchu antarktické pevniny. Své obtíže měl i výzkum ledu pod jezerem Vostok, donedávna utajeným pod ledovým příkrovem. Vrt zde v roce 1999 narazil na led starý 420 000 let. Obě místa jsou klimaticky odlišná. V Dronning Maud Land každoročně padá velmi mnoho sněhu a led rychle přibývá. Led skrytý nyní v hloubce 1565 metrů tu padal před 50 000 lety. Analyzován je v Ústavu Alfreda Wegenera v Bremerhaven. V Dome Concordia přibývá ledu pomaleji, takže tu lze získávat poznatky o vzdálenější minulosti. Tým EPICA pronikl v lednu tohoto roku do hloubky 3 200 metrů, pouhých sto metrů od skalního podkladu. Vzorky ledu jsou nyní posílány do spolupracujících evropských laboratoří. Ukázalo se, že led v hloubce 3 140 metrů vznikal před 750 000 lety. A je naděje, že se na tomto kontinentu podaří získat led starý až milion roků.

Nejde však jen o pouhý výzkum proměn teploty a atmosféry Země. Glaciology například velice zajímá led z doby před 450 000 lety, protože dráha naší planety kolem Slunce se velice podobala dráze, po které létáme nyní. A tak se tu nabízí výtečná příležitost srovnávat klima planety dnes a v době, kdy naprosto nebyla dotčena aktivitou člověka. Významné bude i zkoumání planety před 780 000 lety, kdy došlo k převrácení polarity magnetického pole Země.

Nobelova cena za fyziku

7.10.2003

Královská švédská akademie věd rozhodla udělit Nobelovu cenu za fyziku za rok 2003 Alexeii A. Abrikosovi (Argonne National Laboratory, Argonne, Illinois, USA), Vitaliji L. Ginzburgovi (Ústav fyziky P.N. Lebeděva, Moskva, Rusko) a Anthony J. Leggettovi (University of Illinois, Urbana, Illinois, USA) za jejich průkopnický přínos k teorii supravodivosti a supratekutosti.

Mužská antikoncepce

6.10.2003

Australští vědci úspěšně otestovali kombinaci dvou hormonů, testosteronu a progestinu, která zcela potlačí tvorbu spermií. Rýsuje se tu možnost zhotovení mužské antikoncepce, což není snadná věc, protože varlata produkují spermie rychle a v obrovských množstvích . O pilulkách si však sexuchtiví muži mohou zatím nechat pouze zdát. Hormony je třeba podávat pomocí podkožních implantátu, jež stačí injektovat, pro testosteron každé 4 měsíce, pro progestiny každé tři měsíce.

Není pochyb, že i o takovou antikoncepci bude ze strany mužů zájem. Uvážíme-li, že mužské obsluhy vojenských radarů nezřídka používali k umrtvení svých spermií před stykem i radarového záření přímo ze zdroje, představuje nová antikoncepce neslýchaný komfort.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství

6.10.2003

Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla za rok 2003 udělena Paulu C. Lauterburovi a Peteru Mansfieldovi za jejich objevy při zobrazování pomocí jaderné magnetické rezonance.

Ozónová díra opět větší

6.10.2003
Modrá skvrna nad Antarktidou označuje ozonovou díru. Snímek byl vytvořen na základě údajů družice TOMS (Total Ozone Mapping Spectrometer), kterou vypustila NASA

Ozónová díra nad jižním pólem je letos větší než loni, i když maximální rozlohy z roku 2000 nedosáhla. Neznamená to, že by v atmosféře opět rostlo množství freonů a halonů, jež s ozonem reagují. Společným úsilím zainteresovaných států se toto nebezpečí podařilo výrazně omezit. Letos je však stratosféra podprůměrně chladná, což přispívá k poklesu množství ozonu v ozónové vrstvě.

Katastrofa bezpilotního stratosférického letadla

5.10.2003
Britský Zephyr 3

Nedávná katastrofa amerického bezpilotního letadla Helios opět přilákala pozornost k bezpilotním létajícím strojům (unmanned aerial vehicle - UAV). Helios, který ztroskotal 30 minut po startu ze základny amerického námořnictva na Havaji, však nepatřil mezi vyvíjené bojové typy bezpilotních letadel, nýbrž jednalo se o testovací prototyp, jehož cílem bylo ověřit možnosti solárního pohonu. Nejednalo se ani o jeho první let, již v roce 2001 vytvořil Helios dokonce světový rekord výškového doletu letadel poháněných jiným než raketovým pohonem - 29,5 km. Helios by zkonstruován s cílem prověřit možnosti využití tzv. "věčných letadel", která by mohla díky solárnímu pohonu kroužit po mnoho měsíců v relativně nízkých výškách (ve srovnání s družicemi) a sloužit jako platformy pro přenos komunikačních signálů a monitorování zemského povrchu. Tato letadla by přitom stála jenom zlomek ceny, kterou je nutno zaplatit za konstrukci satelitu (umožňujících stejné funkce) a jeho umístění na oběžnou dráhu. NASA, která financuje vývoj Heliosu, předvídá dokonce budoucí využití podobných strojů i nad povrchem Marsu, jehož atmosféra se podobá zemské stratosféře přibližně ve výšce nejvyššího výstupu Heliosu v roce 2001. Důvod katastrofy Heliosu zatím není znám. NASA vytvořila vyšetřovací tým, jehož výsledky by měly být známy brzy.

Helios má velmi zajímavé konstrukční parametry. Ačkoliv rozpětí jeho křídel - 75 m - je větší než u Boeingu 747, váží pouhých 1080 kg. Podobá se daleko více létajícímu křídlu, než klasickému letadlu. Pohání ho 14 vrtulových elektrických motorů, které jsou řízeny elektronicky a poháněny energií z výkonných solárních článků instalovaných na horní ploše křídel. Při svém posledním letu testoval Helios systém obnovitelných palivových článků, který by měl umožnit uchovávání světelné energie zachycené ve dne a její pozdější využití pro létání v noci. Vyřešení tohoto problému je pro úspěch těchto bezpilotních letadel zcela zásadní, neboť bez jeho vyřešení by musela vždy na noc přistávat. Je možné, že již zanedlouho překoná výškový rekord Heliosu podobný britský stroj s názvem Zephyr 3. Ten je sice mnohem menší (má rozpětí křídel pouhých 14 m a váží pouze 14 kg), ale jeho výšková dostupnost je údajně větší : až 40 km. Pokud se Zephyru 3 podaří této výšky dosáhnout nebude to však stejně uznáno jako rekord, neboť prvních 9 km výšky vynáší Zephyr 3 balón a teprve potom pokračuje vlastním pohonem.

Kde vznikl Grand Canyon?

3.10.2003
Grand Canyon - pohled od jihu

Grand Canyon, obrovský skalní útvar vyhloubený řekou Colorado ve vrstvách pískovců leží nepochybně v americkém státu Arizona. Odkud však vítr před 150 až 300 miliony let přivál písek, z nějž vznikl vrstvy pískovce, v nichž pak mnohem později řeka Colorado vyhloubila svůj gigantický kaňon? Původně se předpokládalo, že z blízkých Skalistých hor. Avšak poslední analýzy rozpadových produktů radioaktivního uranu ukazují, že přibližně polovina materiálu pochází z oblasti dnešních Apalačských hor na východním pobřeží USA. Na tak velkou vzdálenost nepřemístil písek na jeho nové místo pouze vítr. Původně šlo nejspíš o naplaveniny velké řeky, které tekla z Apalačských hor směrem k západu a donesla materiál z východního pobřeží do dnešního Wyomingu. Odtamtud ho již na jeho dnešní místo odvál vítr.

Vybouleniny na tváři Europy

2.10.2003
povrch Jupiterova měsíce Europy (foto J.Pappalardo, NASA)

Na základě proměření kráteru Cilix poblíž rovníku Jupiterova měsíce Europy a ze známých údajů o elastických vlastnostech ledu se podařilo určit, že vrstva zmrzlé vody, pokrývající jeho povrch, je silná 25 km. Její staří odhadujeme na desítky milionů let. Pod ní se nachází tekutý oceán, jehož dno tvoří křemičitanové jádro s železným jadérkem. Voda v tekutém stavu udržující slapové síly vyvolané gravitačním působením mezi Jupiterem a jeho dalšího měsíce Ganymeda. V pevném jádru Europy jsou zřejmě i radioaktivní prvky (uran, thorium, draslík), jež možná též přispívají k jejímu ohřevu.

I když povrch Europy patří k nejhladším ve Sluneční soustavě, najdeme na něm řada vybouleni, některé z nich i 100 metrů vysoké a o průměru několik kilometrů. Možná jde o kry teplejšího ledu z vnitřku planety, jež díky své menší hustotě a kontaminaci anorganickými solemi z oceánu vystoupaly až k povrchu. V tom případě bychom z nich mohli získat cenné údaje o složení oceánu pod nimi, který je zatím našemu zkoumání nedostupný. Podobné útvary nacházíme i na Zemi v suchých oblastech a dle Doc.Josipa Kleczka z Astronomického ústavu AV ČR i na Marsu.

Rekordně velká kosmická střela

2.10.2003

Sdělovací prostředky pečlivě zaznamenávají nebezpečí srážky s planetkami, které by mohly globálně ohrozit naši planetu. Tentokrát kupodivu nevěnovaly pozornost asteroidu 2003 QQ47, který podle předběžných výpočtů měl strefit Zemi v r.2014. Naštěstí se ukázalo, že pravděpodobnost srážky činí pouze 1 : 909 000. Jaká je skutečnost se samozřejmě dovíme po dalších pozorováních. Mezi planetkami, které v posledních letech hrozily návštěvou Země, je tato největší - má průměr 1 240 metrů.

Staroegyptské mumie ve středu zájmu

2.10.2003

Zájem veřejnosti o jednotlivé kategorie památek staroegyptské kultury se v čase mění. Zhusta je přitom ovlivňován právě probíhajícími výzkumy odborníků, a to jak při archeologické práci v Egyptě, tak při zkoumání památek uložených v muzeích a sbírkách doslova po celém světě. Jednou z kategorií památek staroegyptské kultury, která prochází střídavými vlnami zájmu i zapomnění, jsou mumifikované pozůstatky dávných obyvatel nilského údolí. V nedávné době vzbudil pozornost nález mumie v Sakkáře, která byla ohlášena jako jedna z vůbec nejstarších dosud nalezených staroegyptských mumií (viz AKADEMON, 4.4.2003). V letních měsících tohoto roku vyvolalo velké vzrušení ohlášení nálezu mumie královny Nefertiiti, proslulé staroegyptské krásky a manželky náboženského reformátora Amenhotepa IV. - Achnatona. V tomto případě vlastně ani nešlo o objev nové památky, ale o určení toho, čí pozůstatky představuje jedna z mumií objevených v roce 1898 v jedné z vedlejších komor hrobky krále Amenhotepa II. v Údolí králů. Ztotožnění této mumie s tělesnými pozůstatky královny Nefertiiti, jak je navrhla bristká egyptoložka Joan Fletcher vzbudilo sice mimořádnou pozornost sdělovacích prostředků, ale naprostá většina odborníků, mimo jiné i představitelé Nejvyší rady pro památky EAR, tento názor odmítla jako nepodložený. Zřejmě poněkud ukvapené oznámení nálezu mělo dohru i mimo svět vlastní odborné diskuse, a to včetně nepříznivých následků pro britskou egyptoložku. Velkou diskusi lze očekávat i kolem další staroegyptské mumie, která údajně představuje tělesné pozůstatky zakladatele 19. egyptské dynastie Ramesse I., jenž vládl asi dva nebo tři roky těsně před rokem 1300 př.n.l. Tato mumie se před více než sto lety dostala do soukromé sbírky v USA, přesněji řečeno v oblasti Niagarských vodopádů, a odtud byla před krátkou dobou zakoupena pro Michael J. Carlos Museum v Atlantě. Vedení této instituce se rozhodlo navrátit tuto mumii do Egypta - k oficiálnímu předání mumie představitelům Nejvyší rady pro památky Egypta by mělo dojít koncem října. I v tomto případě není ovšem zcela nepochybně prokázané, že tato mumie skutečně představuje tělesné pozůstatky zmíněného staroegyptského panovníka. Poměrně podrobné zkoumání, jemuž byla tato mumie podrobena před několika lety, nepřineslo zcela jednoznačné závěry. Definitivně by mohlo rozhodnout srovnání DNA této mumie s DNA Ramessových potomků, jeho syna Setchiho I. a vnuka Ramesse II., jejichž mumie se dodnes dochovaly. K tomu ovšem prozatím nedošlo. K různým překvapivým objevům a zjištěním, které přitahují pozornost veřejnosti, může docházet i při zkoumání mumií běžných staroegyptských smrtelníků. Moderní metody, včetně pořítačové tomografie, přitom umožňují, aby zkoumaná mumie zůstala neporušena, tedy ve stavu, v jakém ji ponechali dávní mumifikátoři, nebo konzervátoři, kteří se v 19. a 20. století snažili zabránit jejich rozpadu v muzejních sbírkách. Poměrně charakteristickou ukázkou jsou v tomto směru osudy staroegyptské mumie uložené dnes ve sbírkách Burkeho Musea of Natural History and Culture, které je součástí Washingtonské univerzity v Seattlu v severozápadním cípu USA. Při zkoumání této mumie, kterou místní důvěrně nazývají Nellie, se ukázalo, že jí chybí značná část kostí, včetně kostí chodidel. Ta byla nahrazena chodidlem pocházejícím z jiné mumie a jeho zrcadlovým odlitkem ze sádry. Zkoumání počítačovou tomografií navíc ukázalo, že při konzervování této mumie, k němuž došlo někdy v 60. letech minulého století, byla její hrudní dutina vyplněna pěnovým polyuretanem a zpevněna drátem, což jsou metody dnes samozřejmě už nepoužívané. Tato mumie má být jedním z hlavních exponátů výstavy o starověkých pohřebních zvycích, která bude v muzeu probíhat od 2. října 2003 do 22. února 2004.

Při obrovském počtu dochovaných staroegyptských mumií dochází k podobným překvapením častěji. Zejména v ptolemaiovské době (3.-1. stol př.n.l.), z níž pochází i mumie v Burkeho Museu, byla přitom mnohem větší pozornost než vlastnímu uchování tělesné schránky věnována pečlivému zavinutí mumie do desítek metrů dlouhých a pracně aranžovaných obinadel. Není tedy nijak ojedinělé, že mumie z této doby, ale i z doby starší, nejsou úplné, nebo že chybějící části byly nahrazeny tím, co bylo právě po ruce, ať to byly kosti zvířat nebo i kusy dřeva.

Snědí Afričané své hrochy?

1.10.2003

K velmi ohroženým africkým slonům a nosorožcům se nyní přidávají i hroši. Pro některé ochránce přírody je to překvapivá zvěst. Hroši se zdáli být v současné době jisti ve své existenci. Zhroucený právní stav v řadě přírodních rezervací, kde byla tato zvířata v poměrném bezpečí, a válečné konflikty však mění situaci. Hroší maso se stává oblíbeným jídlem v afrických restaurantech a značná poptávka zavládla i po hroších zubech, které nahrazují sloní kly. A tak např. v konžském národním parku Virunga poklesl za třicet let stav hrochů z 29 000 na 1 300 - což představuje snížení o plných 95 %. Přitom se dosud mělo za to, že Kongo je po Zimbabwe druhou nejpřívětivější zemí pro tyto velké savce. Vojáci v Burundi jen v letošním roce zabili z 250 tamních hrochů šedesát. Hraniční město Gutumba se stalo střediskem obchodu s hroším masem, jehož jeden kilogram se tu prodává za dva dolary. Cena jednoho hrocha pro pytláka představuje zisk 3 000 dolarů. A zpeněží se dobře i hroší zuby. Takže nejen sloni, nosorožec, ale už i hroch...

Snímek dopadajícího meteoru

1.10.2003
Zcela unikátní snímek meteoru zanikajícího v atmosféře. Pořídil ho Jon Burnett z Jižního Walesu koncem září 2003.

Minulý týden se Jonu Burnettovi z Jižního Walesu podařil unikátní snímek meteoru zanikajícího v atmosféře. Jde o jednu z nejlepších fotografií této události, jaká kdy byla pořízena.

Diskuse/Aktualizace