Ve městě více prší

30.5.2003
Bohuslav Šír

Podle výzkumů J. Marshalla Shepherda z Goddardova centra kosmických letů a Stevea Buriana z Arkansaské univerzity ve Fayetteville prší ve velkých pobřežních městech více, než by odpovídalo místnímu klimatu. Nad městem s jeho velkými budovami a rozlehlými umělými plochami se vzduch totiž ohřívá více než nad volnou krajinou, stoupá a výsledkem jeho působení na vlhký vzduch od moře je vznik oblaků a tedy i více srážek. Vysoké budovy, které znesnadňují volné proudění vzduchu, pak rovněž přispívají k tvorbě oblaků.

Sirtuin pomáhá prodloužit život

30.5.2003
Struktura molekuly sirtuinu, typ SIRT2, obr. Emw, Wikimedia Commons, GNU Free Documentation Licence.

Lékaři vědí už dávno, že snížení kalorického přísunu potravou často vede k prodloužení života. I když není zcela jasné, zda a jakým způsobem taková dieta obecně funguje, je jisté, že odstranění některého z energetických zdrojů z potravy by mohlo takto působit. Na univerzitě Johnse Hopkinse a na Wisconsinské univerzitě zjistili vědci, že bílkovina sirtuin (Sir2) o molekulové hmotnosti 43,18 kilodaltonů, vyskytující se téměř ve všech živých buňkách, může takovou úlohu plnit snížením přísunu energetické potravy. Zjistili to ve všech organismech od kvasinek po pokusné hlodavce. Sirtuin reguluje činnost enzymu acetát-CoA-ligasy, navazujícího koenzym A na acetát, kde výsledný produkt, acetyl-CoA, je hlavním zdrojem energie pro citrátový cyklus a následně pro buněčné dýchání. Sirtuin funguje tak, že odstraňuje acetylovou skupinu z lysinu v aktivním místě enzymu. Na obrázku vidíme strukturu molekuly sirtuinu, typ SIRT2, obr. Emw, Wikimedia Commons, GNU Free Documentation Licence.

LINUX zahájil protiútok

29.5.2003

Reakce LINUXu na napadeni společností SCO Group pro porušování autorských práv - viz aktualita AKADEMONu z 27.5. - na sebe skutečně nedala dlouho čekat. Německá softwarová aliance LINUXTAG, která podporuje vývoj systému LINUX, dala SCO Group ultimatum : "Prokažte do 30. května, že LINUX porušuje vaše patenty na systém UNIX nebo vás budeme žalovat ! Mluvčí LINUXTAG vyhlásil : "SCO masivně obtěžuje naše členy a společnosti, které se potenciálně zajímají o LINUX. Pokud toho nenechá, nebo pokud nepředloží důkazy o narušování ochrany duševního vlastnictví, které deklaruje mít, chystáme se v pátek 30. května požádat o předběžné soudní opatření. Německá pobočka SCO se seznámila s podáním LINUXTAG a údajně se rozhoduje, zda odpovědět ještě dříve, než se bude před soudem projednávat žaloba SCO na IBM, které je také jedním z hlavních podporovatelů LINUXu. Některé z největších německých společností, včetně takových gigantů jako jsou SIEMENS AG, Deutsche Bundesbahn nebo Volkswagen, obdržely od SCO sdělení, že jejich používání LINUXu je porušováním autorských práv. A to je teprve začátek ! Zdá se, že s opravdu máme na co těšit ! A jakou teprve radost musí mít z této situace právníci - ať vyhraje ten nebo ten, právníci si na své palmáre přijdou v každém případě !

Hbitě řež, pak přeměř!

29.5.2003

V následujícím příběhu nebudeme nikoho podezírat z vypočítavého úmyslu. Je nesporně záslužné, chce-li se někdo věnovat výzkumu v oblasti AIDS. Nelze ztrácet ze zřetele, že denně přibývá ve světě přes 13 000 případů a že 20 milionů postižených již na tuto zlověstnou chorobu zemřelo. Lékařka-psychiatrička Elisabeth Targová v Kalifornii uskutečnila před sedmi lety výzkum s 20 pacienty s pokročilým stadiem AIDS. Nebylo zřejmě co ztratit, když při stejné léčebné péči náhodným výběrem určená polovina pacientů měla anonymně navíc na dálku získat psychickou oporu v léčitelích, kteří by se za ně modlili. Výzkum byl plánován na půl roku. 4 pacienti zemřeli, což odpovídalo tehdy běžným mortalitním ukazatelům. Přitom všichni ti zemřelí-jak se pak zjistilo-byli z kontrolní skupiny; těch 10, za které byly pronášeny na dálku modlitby, žilo... Tedy jistě nečekaný a nanejvýš pozoruhodný výsledek.

Úplný text najdete zde.

Naše sesterská galaxie v Andromedě měla bouřlivější život než Mléčná dráha?

29.5.2003

Mlhovina v Andromedě, tedy Velká galaxie v Andromedě, M31 je považována za nejvzdálenější objekt, který ještě můžeme vidět pouhýma očima. Jde o největší galaxii v našem okolí, vzdálenou od nás 2,4 milionu světelných let. Galaxie M31 je tvořena 450 miliardami hvězd, je tedy dvakrát větší a třikrát hmotnější než naše Galaxie Mléčné dráhy. Z jejího pohybu k nám vyplývá, že se s naší Galaxií má srazit patrně za miliardu let. Astronomové si dosud představovali, že do valné míry jde o naši "sestru", se kterou máme mnoho společného, především spirální podobu. Žijeme spolu v Místní skupině galaxií. Nové údaje z Hubblova kosmického teleskopu však vypovídají, že Velká Galaxie v Andromedě prožila srážku s jinou galaxií. Galaktický disk naší vlastní Galaxie je obklopen galaktickým halem, pozůstatkem z prvotního vývojového období, v němž hvězdy dosahují stáří 11 až 13 miliard let. V Galaxii v Andromedě však byly v halu zjištěny hvězdy daleko mladší - okolo šesti miliard let. Proč tomu tak je? Tom Brown z Space Telescope Science Institution tvrdí: Asi proto, že tyto mladé hvězdy byly z centrálního disku mlhoviny v Andromedě vyvrženy při srážce s nějakou jinou galaxií.

LINUX napaden pro porušování autorských práv !

27.5.2003

Společnost SCO Group, která získala autorská práva na operační systém UNIX od firmy Novell, která tato práva zakoupila zpět od společnosti AT&T v roce 1992, začala uživatele systému LINUX bombardovat varovnými dopisy. Sděluje se v nich, že pro komerční využití LINUXu je nutno si od SCO opatřit (pochopitelně placenou) licenci. Pokud by tato taktika SCO Group uspěla, patrně by to zcela podkopalo celé hnutí "otevřeného software", jehož je Linux nepochybně vlajkovou lodí. Řada odborníků však o úspěchu této taktiky pochybuje. Je pravdou, že LINUX je odvozeninou od systému UNIX vzniklou v devadesátých letech. Od té doby si získal veliké množství příznivců pro svou dostupnost, spolehlivost a provozuschopnost i na poměrně levném hardware. Jeho autorský obsah je již však původnímu UNIXu natolik vzdálen, že je možno hovořit spíše o "inspiraci" než o "přejímání". Např. Linus Torvalds, jeden z významných představitelů "linuxového hnutí" reagoval otázkou : "Moc rád bych věděl, přesně která autorská práva a na co jsou porušena ? To bohužel [SCO Group] nikomu nesdělili !" Tyto požadavky však SCO důrazně odmítl s argumentem, že odkrytí sporných částí kódu by programátorům umožnilo je přepsat a tím zamaskovat své plagiátorství. Generální ředitel SCO CEO Darl McBride poskytl alegorické vysvětlením : Tento požadavek je jako kdyby vrah požadoval ukázat otisky na střelné zbrani, kterou byla spáchána vražda, aby je mohl setřít !" Útok SCO na uživatele LINUXu není její první akcí tohoto typu. Nedávno SCO Group zažalovala společnost IBM o náhradu 1 miliardy USD za (údajné) zcizení části zdrojového kódu UNIXu a jeho převedení na LINUX. IBM odmítla toto nařčení jako zcela neopodstatněné. Útok SCO Group však nečekaně podpořila společnost Microsoft, která údajně odkoupila od SCO copyright na LINUX za sumu blíže nespecifikovanou. Microsoft divoce bojuje jak proti UNIXu, tak i proti LINUXu a mnoho podporovatelů LINUXu Microsoft podezřívá, že za jeho podporou CSO jsou pouze nekalé tržní praktiky. Tisková mluvčí Microsoftu však tyto spekulace odmítla.

Jak je vidět podnikatelský záměr nemusí být založen nezbytně na vytváření hodnoty. Při dostatečné drzosti a právní erudici lze úspěšně parazitovat na díle jiných. Ovšem, kdyby se touto podnikatelkou filozofií začali řídit všichni ..... A že se v této kauze opět setkáváme se společností Microsoft na straně s etickými problémy snad už ani nepřekvapí.

První snímek Země z Marsu

27.5.2003
Zemi najdeme vlevo dole, Měsíc vpravo nahoře (foto NASA)

První fotografie Země a Měsíce z Marsu pořídila družice Mars Global Surveyor z oběžné dráhy okolo rudé planety.Na naší planetě vidíme kromě oblačného systému nezřetelně část Pacifiku a obou Amerik.

Záchrana astronautů byla možná

26.5.2003

Tyrone Woodyard, mluvčí komise pro vyšetření katastrofy raketoplánu Columbia, připustil, že pokud by včas byla přijata příslušná opatření, byla by záchrana astronautů z oběžné dráhy možná. Vzlet raketoplánu Atlantis se připravoval na 1.března a posádka Columbie byla schopna vydržet na oběžné drze 30 dní. Pokud by Columbia nepřistávala, a start raketoplánu Atlantis by byl urychlen, což bylo proveditelné, mohla by osádka poškozeného stroje na oběžné dráze přestoupit do raketoplánu Atlantis a sestoupit na Zem s ním.

Rentgenem na měkké tkáně

26.5.2003

Pomocí rentgenových paprsků můžeme dobře zobrazit tvrdé tkáně lidského těla, tedy kosti a zuby. Měkké tkáně, např. svaly či vnitřní orgány, se však zobrazí pouze jako nezřetelné stíny. Vědci z Brookhaven National Laboratory a Rush Medical College však vyvinuli nový způsob rentgenového snímkování, jež i měkké tkáně zobrazí zřetelně. V prvé řadě použili jednak rentgenové záření ze synchrotronu, jež je tisíckrát silnější než běžné zdroje. To jim umožnilo pracovat s jedinou vlnovou délkou a zachovat dostatečnou intenzitu záření nezbytnou pro zdárné zobrazení. Změny, které v záření vyvolal průchod měkkými tkáněmi pak zesílili pomocí difrakce v monokrystalu křemíku, který umístil před detektor. Nová metoda se nazývá difrakčně zesílené zobrazení a funguje velmi dobře.

Nevodivé kovy

23.5.2003

Zvláštní, dosud nevysvětlený jev pozoroval prof.Walter de Heer, se svým týmem z Georgia Institute of Technology. Při ochlazení na 20 K nanometrové klastry vanadu, niobu a tantalu, což jsou za normálních podmínek elektricky vodivé kovy, ztratí nejen svou vodivost, ale spontánně v nich dojde k distribuci náboje, takže na jednom konci se nabijí záporně a na druhém kladně - vznikne elektrický dipól. Zatím prof.de Heer zkoumal pouze klastry menší než 200 atomů, ale předpokládá, až jev bude pozorovatelný i u 5x větších útvarů. Předpokládá, že je zde jistá spojitost s mechanismem vzniku supravodivosti.

Nová bezpečnostní technologie z dílny Billa Gatese

23.5.2003

Sám Bill Gates se osobně zapojil do propagace nové bezpečnostní technologie vyvinuté firmou Microsoft, využívající hardwarových komponent. Prohlásil: "Nabízíme mechanismus, který zákazníci mohou považovat za potřebný, např. na ochranu lékařských záznamů. Pokud ho chtějí používat, mohou. Pokud ne, můžeme jim nabídnout jiné produkty." Nová technologie je vyvíjena společně s výrobci čipů Intel a AMD, kteří dodávají hardwarové komponenty. Umožňuje vysoký stupeň kontroly nad digitálním obsahem vytvořených záznamů a jejich zpřístupnění pouze důvěryhodným zaměstnancům a platícím klientům, při současné kvalitní ochraně oproti zvědavcům a vandalům. Microsoft nazývá tuto technologii "Bezpečná výpočetní báze nové generace" ("Next Generation Secure Computing Base"). Zesílená propagace tohoto produktu je asi opravdu potřebná. Vždyť to byla právě společnost Microsoft, která pokorně oznámila zacelení bezpečnostní dírky ve své službě Internet Passport, která vystavila nebezpečí ze snadného napadení hackery téměř 200 milionů uživatelský účtů. Produktový manažer Adam Sohn připustil, že chyba zjevně existovala minimálně od září 2002, ale vyšetřování nezjistilo žádné důkazy, že by byla zneužita dříve, než tento měsíc. Skulina byla objevena pakistánským vědcem Muhammed Faisal Rauf Danka poté, co hackeři opakovaně napadli jeho účty. Danka tvrdí, že mu trvalo pouhé čtyři minuty než detekoval jádro problému. Jedná se o bezpečnostní ohrožení natolik závažné, že by dokonce mohlo vystavit Microsoft značným sankcím "Federal Trade Commisssion", amerického federálního regulačního orgánu bdícího, kromě jiného, nad digitální bezpečností. Uvedená aféra je pro Microsoft o to nepříjemnější, že problémy s bezpečností Internet Passport se táhnou již poměrně dlouho. Microsoft byl dokonce obviněn americkou vládou ze zanedbávání povinné bezpečnosti a urovnáním v létě 2002 se zavázal výrazně vylepšit jeho bezpečnostní prvky, předkládat tento produkt každé dva roky k povinnému bezpečnostnímu auditu a za každé porušení této povinnosti zaplatit sankci. Uvedená událost nepochybně spadá mezi sankcionované události. Problémy s bezpečností produktů firmy Microsoft jsou notoricky známé. Nyní se Bill Gates snaží zlepšit "image" v této oblasti halasnou propagací svého "důvěryhodného počítání" ("trustworthy computing initiative"), které má globálně zlepšit bezpečnost všech produktů a služeb firmy Microsoft. Možná však zjistí, že po léta budovaný obrázek obchodně agresivní a marketingově schopné, ale technologicky nezodpovědné a ke svým zákazníkům často bezohledné firmy se nedá tak snadno změnit.

Zemětřesení budou v 21.století zabíjet intenzivněji

22.5.2003

Na výročním zasedání Americké seizmologické společnosti v portorickém San Juanu varoval Roger Bilham z Coloradské univerzity v Boulderu před zvyšujícím se počtem lidských obětí v našem novém století. Upozornil, že 40 světových velkoměst s počtem obyvatelů nad dva miliony leží blíže než 200 km od významných zemětřesných zón Země. Patří k nim např. Istanbul, Mexico City a Jakarta. Riziko zemětřesení se tu nezvyšuje oproti minulosti, ale možný vyšší počet obětí bude mít na svědomí rozrůstání městských aglomerací, protože zvláště v rozvojových zemích se stále příliš nedbá na odolnost staveb vůči zemětřesení. Velké zemětřesení může usmrtit až 30 % obyvatelstva postiženého města, jak ukazuje katastrofa čínského Tangshanu v r.1976 - z 1 300 000 lidí, kteří tu žili, zahynulo 300 000. Přitom stavebnictví už dovede při zdražení stavby o 10 % výrazně snížit úmrtnost při velkých otřesech.

Robotí dvorana slávy

22.5.2003

Dvoranu slávy má dnes v Americe kde kdo. Podle právě zveřejněného záměru ji nyní budou mít dokonce i roboti a to v Pittsburghu.Jejími zakladateli jsou fakulta Computer Science Carnegie Mellon University, Institut Robotiky, Carnegie Science Center a několik Pennsylvánských cestovních kanceláří Plánuje se, že každým rokem bude přidáno dva až pět nových laureátů a to jak z oblasti reálně existujících robotů, tak i robotů fiktivních, vystupujících v různých sci-fi románech a povídkách. Oceněné laureáty bude vybírat komise, ve které budou zasedat např. expert MIT přes robotiku Rodney Brooks nebo známý autor sci-fi románů Arthur C. Clarke. Horkým kandidátem je údajně umělý mozek "Hal" z filmu "2001: Vesmírná odysea", automatické kosmické sondy patří mezi skupinu "reálných" kandidátů.

Jaro na Neptunu

21.5.2003
planeta Neptun - tmavší skvrny jsou anticyklony (foto NASA)

Několikaleté pozorování Neptunu Hubbleovým teleskopem odhalilo, že na této planetě se střídají roční doby obdobně jako na Zemi. Podle Doc.Josipa Kleczka z Astrnomického ústavu AV ČR jde o zajímavý, dosud nepozorovaný jev. Přestože na povrch Neptunu dopadá asi 1000x méně slunečního záření, než na Zemi (Země 1.400 wattů na metr čtvereční, Neptun 1,5 W), na počasí to stačí. V neptunské atmosféře dují větry o rychlosti skoro 1.500 km za hodinu, bouří tu gigantické bouře a oblohou se ženou pásy oblaků. A právě z výrazného zvýšení oblačnosti na jižní polokouli a zvýšení jasnosti těchto oblaků, zejména v infračervené oblasti, ke kterému došlo v posledních letech, usuzují astronomové na existenci ročních období.

Sklon osy rotace planety k ekliptice (rovina, v níž obíhají planety kolem Slunce) způsobuje nestejnoměrné ohřívání a vznik ročních dob, na Zemi stejně jako na Neptunu. Osa rotace Neptunu je odkloněna o 29 stupňů, Země o 23,5 stupně, takže na obou planetách se střídají čtyři roční doby. Jen neptunská roční období jsou výrazně delší, protože jeho oběžná doba činí 165 let, takže jaro, jež začlo v šedesátých letech, ještě pár roků potrvá.

Jméno ATARI se vrací !

21.5.2003

Jméno společnosti ATARI bylo pojmem v oblasti počítačových her před nějakými dvaceti, třiceti lety, poté upadlo v zapomnění. V roce 2001 však tuto značku zakoupila francouzsko-americká společnost Infogames, působící v oblasti videoher. Chce navázat na úspěšnou minulost ATARI a nově vyleštěným "brand name" dodat přitažlivosti svým produktům. K největším trhákům Infogames má patřit právě dokončená hra "Enter the Matrix", která má být distribuována v návaznosti na právě přicházející premiéru filmu "Matrix Reloaded" společnosti Wartner Bros.

Kvantová provázanost je relativní veličina!

20.5.2003

O možné provázanosti, či "propletenosti" kvantových objektů se na stránkách Akademonu již psalo - viz. např. aktualitu z 5.10.2001. Jedná se o nezvyklou vlastnost kvantového světa, kterou jako první ve svém slavném myšlenkovém experimentu popsali A. Einstein, B. Podolsky a N. Rosen (EPR) už v roce 1935, jejíž plné důsledky si ale fyzikové začali uvědomovat až poměrně nedávno. Propletenost (anglicky "entanglement") dvou kvantových soustav - např. dvou kvant světla vyzářených nestabilním atomem - znamená existenci korelací mezi oběma objekty, které jsou mnohem těsnější, než připouští klasická fyzika. Z matematického hlediska jsou obě kvantové soustavy v propleteném stavu neoddělitelné a musejí být popisovány společně (v kontrastu k separabilitě objektů v klasické fyzice). Dvě částice vytvořené v takovém stavu si tuto vlastnost podrží i na libovolně velkých vzdálenostech, což vede k možnosti působení na dálku, které Einstein nazval "strašidelným". Jakkoliv bylo toto působení pro samotného Einsteina nepřijatelné (a s ním tedy i celá kvantová mechanika - teorie, kterou již téměř osmdesát let používáme k popisu mikrosvěta), experimenty posledních dvaceti let dávají jednoznačně za pravdu obhájcům kvantových zákonů. V poslední době se v této souvislosti hojně mluví např. o tzv. kvantové teleportaci, což je vlastně EPR myšlenkový experiment dovedený do snad ještě překvapivějších důsledků, než jaké předjímal samotný Einstein. V článku, který se v prosinci loňského roku objevil v časopise Physical Review Letters, si autoři R.M. Gingrich a C. Adami z NASA laboratoře na California Institute of Technology poprvé v historii kladou otázku, jak kvantová propletenost závisí na rychlosti soustavy, z níž je provázaný systém pozorován. Ani laikovi nemůže ujít, že tím se problém kvantové korelace dostává již do dvojitého vztahu s Einsteinem, protože to byl právě tento zakladatel moderní fyziky, kdo ve své teorii relativity závislost fyzikálních zákonů na vztažné soustavě zevrubně studoval. Gingrich a Adami dospívají k zajímavým závěrům: především ukazují, že kvantová propletenost je (jak jinak?!) relativní veličina - systém, který se z jedné vztažné soustavy jeví jako silně propletený, může v jiné soustavě být zcela separabilní (pro odborníky poznamenejme, že zde máme na mysli propletenost pouze spinové části vlnové funkce, celková propletenost spinové plus prostorové části vlnové funkce se zachovává). Naopak, propletenost v původně separabilním systému (z hlediska spinů) se dá vytvořit pouhým přechodem do vhodné pohybující se vztažné soustavy (nebo uvedením kvantového systému jako celku do relativního pohybu vzhledem k pozorovateli). Především poslední věta vzbuzuje nemalou pozornost experimentátorů, kteří se kvantové propletené soustavy pokoušejí vytvořit v laboratoři za účelem demonstrace různých kvantových divů. Závěry Gingricha a Adamiho by jim v tom totiž mohly pomoci.

Odborníka možná překvapí, proč otázka pohybové závislosti kvantové propletenosti zůstala tak dlouho neřešena - považme, že žijeme v době, kdy na téměř každém myslitelném problému pracuje současně zpravidla hned několik výzkumných týmů. Není pochyb, že alespoň pokud jde o teoretický aparát, mohl být zmíněný článek v podstatě napsán již Einsteinem nebo jeho současníky. Možná, že tenkrát prostě chyběla konkrétní motivace pro takový výzkum. Zdá se, že současné snahy o praktické aplikace kvantových zákonů (kvantová teleportace, kryptografie, kvantové počítače...) vedou také k hlubším pohledům do koncepčních základů kvantové fyziky. S ohledem ke slovům R. Feynmana, že nikdo na světě nerozumí kvantové mechanice, nezbývá, než tento trend přivítat. Bližší detaily naleznete v původním článku: R.M. Gingrich, C. Adami, Physical Review Letters, 89, 270402 (2002).

Internetový záchod nebyla novinářská kachna !

20.5.2003

Dobrou zábavu zajistila svým obdivovatelům i kritikům v minulých dnech společnost Microsoft. Napřed její centrála oznámila, že sdělení, že její divize ve Velké Británii, společnost MSN, vyvíjí pod značkou "iLoo" přenosný záchod vybavený bezdrátovou klávesnicí, výškově stavitelnou obrazovkou a připojením na Internet, je novinářská kachna. Poté sama společnost MSN oznámila, že se nejedná o žádnou kachnu, nýbrž o produkt ve vývoji slibující svým uživatelům "nevšední zážitky". Následovalo všeobecné pobavení a mohutné mediální haló. To vedlo, podle prohlášení Lisy Gurry, projektové manažerky MSN, nejen k revizi vnitřních komunikačních procesů ve skupině Microsoft, ale i k zastavení mediálně zcela zdiskreditovaného projektu.

Ničení jaderných zbraní na dálku

19.5.2003

S velmi novátorskou myšlenkou, jak ničit na dálku jaderné zbraně, přišli fyzikové z Havajské Univerzity a japonské laboratoře KEK. Navrhují namířit skrz Zemi paprsek neutrin na štěpný materiál jaderné zbraně, v důsledku čehož by se v něm měly nastartovat radioaktivní rozpadové reakce. Teplo jimi uvolněné by vedlo k roztavení či odpaření bomby, ale ani jaderný výbuch není vyloučen. Problém je, že zatím neumíme vyrobit paprsek neutrin o energii 1000 TeV, což je k vyvolání takového účinku nezbytné. Rovněž největší vzdálenost, na kterou se zatím podařilo vyslat paprsek neutrin je 730 km. Bez problémů není ani otázka dostatečné přesnosti zamíření, takže asi nejde o zbraň blízké budoucnosti. Jaderné zbraně si však ve třicátých letech minulého století také dovedl představit jen málokdo.

Vodíkové bomby, ve kterých se energie uvolňuje slučováním jader lehkých atomů, tímto způsobem likvidovat nelze.

Diamant zlepší kvalitu oceli

19.5.2003

Nizozemský chemik Ivan Buijnsters z Univerzity v Nijmegenu úspěšně pokryl ocel diamantovým filmem. Největším problémem bylo zjistit, jak upravit povrch oceli, aby na něm vznikala diamantová vrstva. Standardní technologie, jíž se připravuje diamantové pokrytí, totiž pro ocel nefunguje. Uhlík z methanu zředěného vodíkem se za tepla ukládá na různých površích v podobě diamantových vrstev. Avšak v povrchových vrstvách oceli se uhlík rozpouští, vzniká cosi jako litina a na jejím povrchu pak grafit, který není zdaleka tak pevný. Pokryjeme-li ocel nejprve filmem z nitridu chromitého CrN, na něm již vzniká vrstva diamantová. Otevírá se zde možnost výroby kvalitnějších ocelových součástek a nástrojů, mnohem odolnějších vůči otěru. Vzhledem k rozdílné tepelné roztažnosti zmíněných materiálů je však třeba ocel pro tento účel speciálně upravovat borem.

Léky se zpětnou vazbou

18.5.2003

Němečtí vědci z University v Hamburku a Max Planck Institutu spolu s ruskými vědci z Národního výzkumného centra pro antibiotika oznámili vyvinutí minikapslí, které jsou schopny zpětně komunikovat postup vstřebávání účinné látky tkání prostřednictvím infračervené světelné emise. Díky této emisi je možno sledovat postup kapsle od podání až do tkáně, která má být jejím účinkem ovlivněna. Intenzita záření registrovaného z dané tkáně je úměrná koncentraci kapslí s aktivní látkou v ní, tj. nakonec léčebnému účinku. První prototypy kapslí jsou jak typy emitující jednu vlnovou délku, tak i pokročilejší typy emitující na několika vlnových délkách v pásmu 750 - 1200 nanometrů. Tyto typy se výhledově plánují pro monitorování účinků několika léků v kombinaci. Podstatou vynálezu bylo nalezení vhodného netoxického materiálu, který emituje světlo v infračervené oblasti, která je pro tato měření nejpříhodnější a vhodného výrobního postupu, kterým se minikapsle vybavená světlo emitujícími prvky vytváří. Komerční použití tohoto vynálezu se předpokládá do pěti let.

Kvantové počítání: od Svatého Grálu k pozemským metám?

18.5.2003

Zdá se, že mladý fyzikální obor nazývaný "kvantové počítání" má již za sebou svá dětská léta a postupně si vydobývá stále větší respekt a čelné místo na stránkách prestižních fyzikálních časopisů. Za posledních několik let jsme byli svědky značného pokroku jak na straně teorie, tak v pokusech o experimentální realizaci elementů kvantového počítače. Jeho praktická konstrukce však prozatím i tak zůstává v nedohlednu.

Úplný text najdete zde.

Zatmění Měsíce

16.5.2003
Takto vypadalo dnešní zatmění měsíce v Holandsku (foto Rijk-Jan Koppejan ).

Komu se dnes ráno nechtělo vstávat, může se alespoň podívat na pěkný obrázek. V pravé dolní části obrázku je zřetelně vidět červené zabarvení Měsíce při zatmění, protože v té době je náš souputník osvětlen slunečním zářením odraženým od Země, ze kterého však naše atmosféra již odfiltrovala modrou složku.

Od termálních pramenů k odpadním vodám

16.5.2003

Peroxid vodíku je hojně užívaným průmyslovým bělicím činidlem, takže se ve velkém množství dostává do odpadních vod. Používá se např. při bělení celulózy pro výrobu papíru. Je to sice lepší, než chlor, který se užíval dříve, ale ideální řešení to není. Peroxid vodíku vypouštěný z továren lze sice rozložit pomocí enzymů, které však špatně pracují v zásaditém prostředí teplých odpadních vod. Pracovníci National Engineering and Environmental Laboratory odhalili, že enzym kataláza z bakterie Thermus brockianus, která žije v termálních pramenech Yellowstoneského národního parku, může dobře fungovat i v prostředí horkých odpadních vod.

Barevné komplexy DNA

16.5.2003

Zajímavé vlastnosti komplexu z nanočástice zlata a jednovláknové molekuly kyseliny deoxyribonukleové objevili vědci z University of Illinois v Urbana-Champaign. Barvu jeho roztoku, normálně modrou, je totiž možné výrazně změnit přítomností jiných iontů kovů - např. olova, rtuti, kadmia nebo zinku. Např. za přítomnosti olovnatých iontů se modrá barva komplexu změní na červenou. Je to způsobeno tím, že ionty některých kovů utvoří komplex s již existujícím komplexem zlata a DNA, čímž se změní jeho struktura a tudíž i barva. Objevitelé zatím připravují indikátor, který by byl schopen jednoduše detekovat přítomnost olova v barvách stejným způsobem jako lakmusový papírek určuje kyselost či zásaditost roztoku.

Kovové ionty tvoří celou řadu barevných sloučenin s organickými látkami. Hovoříme o komplexních sloučeninách. Nicméně popsaných systém představuje jejich novou, dosud neznámou skupinu.

Odolnost biologických materiálů

16.5.2003

Poslední výzkumy ukazují, že pevnost biologických materiálů jako např.kosti nebo zuby určuje nejen jejich chemické složení a struktura, což je pochopitelné, ale i velikost částic, z nichž jsou složeny a rozhraní mezi nimi. Naše kosti jsou totiž pevnější, než je dáno jejich pouhým chemickým složením. Jak ukazují výzkumy německo-rakouského týmu z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum kovů a Rakouské akademie věd, velmi důležitou roli hraje struktura na nanometrové úrovni. Jednotlivá zrna uhličitanu vápenatého o velikosti pouze několika nanometrů jsou oddělena tenkými vrstvami bílkovin. Materiál o této struktuře se stává necitlivým vůči mechanickému poškození vlivem poruch struktury. Co to znamená? Dokonalý krystal se vyznačuje velkou pevností, avšak v běžném krystalu najdeme řadu poruch jeho přesně uspořádané struktury. Působíme-li na něj mechanickou silou, k poškození dojde mnohem dříve, než odpovídá dokonalému uspořádání. Poruchy totiž představují slabá místa, kde nejprve dojde k mechanickému poškození. Tvoří-li však látku dostatečně malé částice, negativní vliv poruch se neprojeví. Tento problém matka příroda již vyřešila, i když na tom pracovala dlouhou dobu. Vývojově starší schránky měkkýšů, které tvoří materiál velmi podobný kostem obratlovců, jsou mnohem méně pevné, protože v nich obsažené částice uhličitanu vápenatého jsou o dva řády vyšší než ty, které nalezneme v našich kostech.

7 000 MW geotermální energie ve východní Africe?

15.5.2003

Rift Halley, velké riftové údolí, které na našich mapách najdete na západě Keni, se má stát největším zdrojem geotermální energie na světě. Své ano řekli v dubnu technici, vlády a bankéři - souhlasí s ambiciózním plánem využití obnovitelné energie na místě, které má být pro tento účel na naší planetě vůbec nejpříhodnější. Riftové údolí dlouhé 4 000 km ukrývá v sobě horniny, které jsou stále zahřívány sopečnou činností natolik intenzivně, že by mohly poskytnout 7 000 MW elektřiny. Při plném využití by se zde získávalo dvakrát víc geotermální energie než na celé planetě. S využitím getermální energie už má Keňa určité zkušenosti západně od Nairobi, v Olkarském geotermálním poli. Už dvacet let se tu získává 45 MW elektřiny, 5 % keňské spotřeby. Keňa by chtěla nejprve využívat energie pod sopkou Longonot u Olkarie. Odtud by měla Keňa do patnácti let krýt třetinu své potřeby elektřiny. K projektu se chtějí připojit i státy sousedící s Keňou - od Etiopie na severu po Mozambik na jihu. Světová banka a UN Enviroment Programme vidí využití této relativně laciné energie jako výtečnou možnost industrializovat tato území, aniž by se zde rozmohlo spalování fosilních paliv a ničila tamní stále ještě bohatá příroda.

Inteligentní obvazy

14.5.2003

Nové technologie nezasahují pouze do oblastí, kde je považujeme za přirozené, jako jsou Internet nebo klonování buněk. Nacházíme je i v oblastech zcela klasických a u zařízení a věcí, na kterých zdánlivě nelze již nic zlepšit. Příkladem je "inteligentní obvaz" vyvinutý výzkumníky z University v Rochestru. Běžný klasický obvaz zastaví sice krvácení, ale již nám neposkytuje žádnou informaci o tom, co se pod obvazem děje (např. došlo-li v ráně k infekci). Tento "inteligentní obvaz" změnou barvy varuje pacienta i lékaře, že došlo k infekci, ale pomocí barvy může dokonce i detekovat, jaká bakterie infekci způsobila.

V České republice se, přes nemalé úsilí různých odborných skupin, vláda stále staví k problému investic do začínajících podniků zcela macešsky. V této oblasti jako bychom směřovali ne do Evropy, ale na Kamčatku. Proto si můžeme po přečtení kritických poznámek francouzských obchodních andělů pouze říci : "Kéž bychom měli jejich problémy !"

Co je vlastně blazar?

14.5.2003

Blazar je galaxie s velmi aktivním jádrem. Je podobný kvazaru, ale jeho spektrum je hladké bez absorpčních a emisních čar. Je proto nesnadné měřit jejich rudý posuv, a tak určit jejich vzdálenost. V období klidu jádra je však možno u některých vidět hostící galaxii (např. BL Lac, AP Lib), jejíž slabé absorpční čáry dovolují určit její vzdálenost, a tím určit i vzdálenost jejího blazaru. Vzdáleností i zářivým výkonem odpovídají kvazarům. Občas vzplanou na všech vlnových délkách a během několika málo týdnů jeho výkon vzroste až několiksetkrát. Tzn. že zářící oblast nemůže být větší než několik světelných týdnů. Zatímní výzkumy naznačují, že blazary leží ve středu eliptických galaxií, kdežto kvazary ve spirálních galaxiích. Světlo a rádiové vlny z blazarů jsou silně polarizovány, což znamená, že mají velmi silné magnetické pole, jehož intenzita a směr podléhají rychlým změnám. Většina známých blazarů jsou mohutné rádiové zdroje. Maximum jejich záření leží podobně jako u kvazarů v infračervené oblasti spektra. Je to důsledek jejich velkého rudého posuvu.

Dnes je známo kolem sta blazarů Prvým identifikovaným byla BL Lac v souhvězdí Ještěrky (Lacerta), původně považovaná za proměnnou hvězdu. Ještěrka je nenápadné souhvězdí mezi Andromedou a Labutí.

Jak léčit SARS?

13.5.2003
Takto vypadá virus nemoci SARS pod elektronovým mikroskopem (foto BBC).

Výzkumy Dr.Rolf Hilgenfelda z Univerzity v Lübecku ukazují, že některé látky účinné proti virům chřipky mohou po modifikaci působit i na viry způsobující onemocnění SARS. Jde o inhibitory virových proteáz, enzymů, jež jsou nutné pro rozmnožování virů. V tomto případě jde konkrétně o inhibitor proteázy zvané 3CLpro. Získat na základě těchto předběžných experimentů funkční lék potrvá možná i několik let. Uvážíme-li, že účinnost léků stávajících léků proti chřipce není velká, je otázkou, jak budou působit jejich analogy proti SARS.

Francouzská vláda přijala další opatření na podporu fondů rizikového kapitálu

13.5.2003

Francouzská vláda oznámila zásady připravovaného nového zákona na podporu rizikového investování, který byl předložen k debatě francouzskému parlamentu. Je prvním zákonem vůbec, který uznává roli bohatých fyzických osob investujících do technologických podniků, tzv. "business angel investors" a podle kterého začínající společnosti, tzv. "start-ups", získávají oficiální statut. Začínající společnosti budou mít nárok na řadu daňových úlev po dobu prvních osmi let svého působení díky oficiálnímu označení "mladé inovativní společnosti" (young innovative enterprises). Investoři do těchto společností budou (při splnění určitých podmínek) osvobozeni od daně z kapitálových výnosů. Aby se mohli pro tuto výjimku kvalifikovat, investoři budou muset investovat prostřednictvím nového investičního nástroje nazývaného "Společnost individuálního rizikového investování" (Individual Venture Capital Company, francouzsky Société de Capital Risque Individuelle neboli SCRI). Pro získání daňové úlevy bude SCRI muset vlastnit alespoň 5% společnosti, do které investuje. Překvapivě, zákon nebyl komunitou francouzských "business angel investors" přijat příliš pozitivně. Byl kritizován jako restriktivní a příliš taxativní. Claude Rameau, tajemník svazu France Angels, komory reprezentující tyto investory dokonce prohlásil : "Jedná se o hodně peněz, ale profitovat z toho budou pouze největší hráči." Jako další omezení je uváděn fakt, že daňové výhody budou pouze po dobu osmi let.

V České republice se, přes nemalé úsilí různých odborných skupin, vláda stále staví k problému investic do začínajících podniků zcela macešsky. V této oblasti jako bychom směřovali ne do Evropy, ale na Kamčatku. Proto si můžeme po přečtení kritických poznámek francouzských obchodních andělů pouze říci : "Kéž bychom měli jejich problémy !"

Stanovisko Royal Society ve věci geneticky modifikovaných organismů

13.5.2003

Britská akademie věd, slovutná Royal Society, vydala prohlášení, ve kterém konstatuje, že nemáme k dispozici žádný důkaz, že geneticky modifikované potraviny by byly škodlivější než ostatní. Připojila se tak k již staršímu stanovisku americké Food and Drugs Administration (FDA).

Takové prohlášení neznamená, že geneticky modifikované potraviny nemohou být škodlivé a nemohou např. vyvolat alergické reakce. Stejným způsobem však mohou ublížit i běžné potraviny získané staršími šlechtitelskými metodami. Příprava transgenních organismů (geneticky modifikovaných organismů) je vlastně jen přesnějším šlechtitelstvím, kdy se do rostliny či živočicha vpraví řízeným způsobem gen známých vlastností, který žádaným způsobem pozmění vlastnosti nového organismu. Původní metody šlechtění využívají statistiku a slepou náhodu. Nové odrůdy rostlin se např. získávají radioaktivním ozařováním semen, které způsobí vznik mutací v jejich genech. Semena se pak nechají vyklíčit. Většina jich vůbec nevzejde, a z některého třeba vyroste rostlina s žádanými vlastnostmi. Uvážíme-li slepou hru náhod při tomto způsobu šlechtění, hrozivý mutant může vzniknout spíše takto než při cíleném zásahu genovou manipulací.

Hustší meteorický déšť

12.5.2003

Nálezy z pěti švédských lokalit ukazují, že v minulosti byla období, kdy na naši Zemi dopadalo až 100 x více meteoritů než dnes. Kombinovaný tým Göteborgské univerzity a Rice University nalezl ve vrstvách vápence starých 480 milionů let neobvyklé množství chondritů o velikosti od jednoho do 20 cm. Zřejmě šlo o důsledek nějaké katastrofické události ve Sluneční soustavě. Objevitelé očekávají, že obdobné množství meteoritů nalezl v odpovídajících vrstvách po celém světě a chystají proto výpravu do Číny, která by měla potvrdit jejich předpoklady.

Zviditelnění elektrického proudu

12.5.2003
Snímek pořízený mikroskopem prof.Xiao. Vidíme dva vodiče, jimiž prochází proud. V polovině pravého vodiče se nachází defekt, znázorněný tmavší barvou.

Rastrovací mikroskop, kterým je možné sledovat tok elektrického proudu v mikroelektronických obvodech zkonstruoval tým prof.Gang Xiao z Brown University ve Spojených státech. Funguje obdobně jako čtecí zařízení pro harddisk nebo disketu. Magnetické pole vyvolané protékajícím proudem změní vlastnosti miniaturní čtecí hlavy, která se pohybuje těsně nad zkoumaným vzorkem. Zařízení pracuje za pokojové teploty a umožňuje zkoumat fungování mikroelektronických obvodů a detekovat tak jejich poškození.

Nová strategie čištění kontaminovaných půd

9.5.2003
Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), foto Wikipedia.

Na University of Georgia připravili nový transgenní organismus. Z bakterie Escherichia Coli přenesli dva geny do Huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), čímž se stal odolným vůči arsenu. Rostlina ho nyní volně přijímá z půdy svými kořeny a ukládá v listech. V budoucnu by tato metoda možná mohla posloužit nejenom k dekontaminaci, ale i k ekologické těžbě rud.

Předběžná zpráva o katastrofě raketoplánu

7.5.2003

Komise pro vyšetření nehody raketoplánu Columbia vydala 6.května 2003 předběžnou zprávu. Konstatuje v ní, že ke zřícení raketoplánu došlo v důsledku poškození segmentu levého křídla kvůli extrémnímu přehřátí při vstupu do atmosféry při přistávacím manévru. K vlastnímu poškození tepelné izolace křídla došlo již při startu 16.ledna 2003, kdy se uvolnil úlomek izolační pěny z levého nosníku vnější nádrže a poškodil tepelnou izolaci křídla. Na letové vlastnosti Columbie to však žádný vliv nemělo, takže poškození nebylo možné zjistit v průběhu letu.

Přechod Merkuru přes sluneční kotouč

7.5.2003
Odvrácená strana Merkuru (foto NASA).

Dnes dopoledne od 7 hod.a 11 minut našeho času můžeme pozorovat přechod planety Merkur přes sluneční kotouč, který opustí v půl jedné odpoledne. Jde o jakési miniaturní zatmění Slunce, avšak jen těžko pozorovatelné, protože při pohledu ze Země je průměr planety Merkur 1/160 průměru Slunce.

Planeta Merkur má rovníkový průměr 4.879 km a průměrnou hustotu 5,427 g/cm3. Velká poloosa jeho oběžné dráhy činí skoro 58 milionů kilometrů a rok trvá necelých 88 dní.

Kdo to psal? Žena nebo muž?

6.5.2003

I z nepodepsaného textu, který dostanete poštou v obálce nebo ho čtete na obrazovce počítače v elektronické poště, lze poznat, zda ho napsala žena nebo muž. Tvrdí to počítačoví experti z Izraele. Muži a ženy se odlišují svým stylem a počítač to může odhalit. Analýza 566 textů prokázala, že se obě pohlaví liší odlišným užíváním některých slov. Ženy častěji používají v angličtině "not", "wouldn t", "couldn t", "shouldn t" i předložky "for" a "with". Muži se prozradí častějším psaním "the" a "and". Autorství má být spolehlivě určeno u čtyřech textů z pěti.

21.století

6.5.2003

Život ve 3.tisíciletí je plný pozoruhodných proměn také zásluhou nejnovějších, často překvapivých poznatků vědy a techniky. Po jejich stopách se nyní vydává i nový specializovaný časopis s jednoduchým, ale příznačným názvem 21.století. Revue objevů, vědy, techniky a lidí se bude snažit přiblížit tento vzrušující svět kolem nás populárním, tedy pokud možno co nejsrozumitelnějším způsobem.

Úplný text najdete zde.

Vlákna z kukuřice

5.5.2003

Kukuřici zřejmě můžeme přiřadit k lnu a bavlně, tedy rostlinám, ze kterých získáváme vlákna pro výrobu látek. Neplatí to úplně, protože kukuřice slouží jen jako zdroj škrobu, který se rozloží na cukr a z něj kvašení vzniká kyselina mléčná. Z ní pak firma americká Cargill Dow LLC vyrábí polymerní vlákno Ingeo, jež můžeme použít jak pro oděvní, tak pro průmyslové textilie. Velkou výhodou je, že jde o biodegradabilní materiál.

Co vidíme při překročení rychlosti zvuku?

5.5.2003
Snímek stíhačky F/A-18 Hornet v okamžiku, kdy překročila rychlost zvuku (foto US Navy)

Rázovou vlnu, která doprovází předmět letící nadzvukovou rychlostí, už slyšeli mnozí, ale málokdo ji viděl. Jak vidíme na obrázku, přechod do nadzvukové rychlosti může být občas doprovázen i vizuálním efektem, kdy dojde ke kondenzaci vodních par do drobných kapiček mlhy. Přesný mechanismus však zůstává nejasný.

Jak přispívá obdělávání půdy ke skleníkovému efektu

3.5.2003

Za rostoucí množství oxidu uhličitého v naší atmosféře nemůže jenom průmysl, ale i zemědělství. Půda obsahuje mnoho nejrůznějších organických látek, a pokud ji více prokysličíme, např. při orbě, část z nich se zoxiduje na oxid uhličitý a unikne do atmosféry. Jde sice o velmi malé množství, ale uvážíme-li celkovou rozlohu obdělávané půdy... Není vyloučeno, že růst koncentrace oxidu uhličitého začal již v 18.století, tedy dlouho před vznikem moderního průmyslu. Výzkumem této problematiky se intenzivně zabývají na americké Purdue University. Jejich cílem je navrhnout takové postupy pro zemědělství, jež by snížily množství uvolňovaných skleníkových plynů. Kromě zmíněné oxidace organických látek v půdě přispívá ke skleníkovému efektu výrazně i methan, unikající při chovu hovězího dobytka. Methanu je sice v atmosféře mnohem méně, než oxidu uhličitého, avšak jeho vliv na skleníkové chování atmosféry je výrazně vyšší. Pomyslete na to nad vašim nejbližším biftekem.

Řekli jste vše svému lékaři?

3.5.2003

Narativní medicína (z latinského narratio = vypravování, vylíčení) je vkladem postmoderního myšlení, postmoderní doby. Všechno, co zažíváme a známe, je dění, kontext (významová souvislost), příběh. Každý příběh nemoci je ovšem určován čísly: hodnotou krevního tlaku, cholesterolu v krvi, počtem krvinek v krvi atd. Nicméně každá nemoc je příběhem: má své předchorobí rodinné a individuální (lékař získává anamnézu), příčiny (infekce, špatný životní styl, dědičnost, stresy, traumata), prvotní projevy (příznaky), krize, komplikace, uzdravení nebo zánik.. Kliničtí a praktičtí lékaři vskutku - jsou-li dobří - tráví své životy nebo jejich podstatnou část nasloucháním životním příběhům svých pacientů.

Úplný text najdete zde.

Hepatitis C - jak na ni?

3.5.2003

Virový infekční zánět jater má několik forem: hepatitis A s přenosem špinavýma rukama, hepatitis B přenášené krví (injekčními jehlami) a sexuálním stykem a hepatitis "non-A-nonB" čili hepatitis C, přenášené také hlavně krví. Virus hepatitidy C je velice odolný vůči lékům a vědci z Texas Medical Center nyní udávají, že příčinou rezistence viru hepatitidy C je tvorba zvláštního proteinu, potlačujícího imunitní reakce. Virový enzym proteáza rozkládá tzv. interferonový regulační faktor, který jinak uvádí v chod imunitní reakce. Kdyby se působení této proteázy nějak dalo zabránit, virus by měl ztíženou práci.

Fullereny jako nosiče léku

1.5.2003

Jedním z problémů moderní farmakologie je to, že nestačí vyvinout účinný lék, ale je též zapotřebí, aby se lék dostal na místo, kde má působit. Mezi mnohé "cílené nosiče" léků se nyní zařazují fullereny (pojmenované podle Richarda Buckminstera Fullera, amerického inženýra, 1895 - 1983, vynálezce kulovitých kleneb a mnohého jiného). Jsou to uhlíkaté molekuly kulovitého tvaru, připomínající fotbalový míč. Obsahují 60 - 120 atomů uhlíku a říká se jím též "buckyballs". Takové kulovité molekuly uhlíku nyní použili vědci z Rice University v Houstonu a referovali o tom, na jarním zasedání Americké chemické společnosti, k navázání antibiotika vancomycinu a zamíření tak jeho působení tam, kde je to zapotřebí. Například na spory bacilu antraxu, které jsou jinak zasažitelné jen ztěží. Navázání na "backybally" protilátek a léčiv cílených proti nádorům by mohlo být dalším účinným způsobem, jak cílit protinádorové léky. Protože zatím vědci jen "doufají, že budou své výsledky brzy publikovat", není to nic víc než slibná naděje.

Diskuse/Aktualizace