Úleva astmatikům

31.3.2004
Dýchací zařízení pro astmatiky

Britská firma Purebreathe kterou založila prof. Alison McConnell z University of Brunel, uvede na trh speciální filtr pro astmatiky, jež jim umožní bezpečně se pohybovat i v silně znečištěném ovzduší velkoměst. Prof.McConnellová, takto odbornice na sportovní fyziologii, navrhla filtr na základě svých vlastních výzkumů. Tvoří jej elektricky nabitá vlákna, která z vdechovaného vzduchu spolehlivě odstraní prach, takže nemůže podráždit plíce a vyvolat astmatický záchvat.

Nejlepší výzkum v biologických vědách mimo Spojené státy

31.3.2004

Ústav vědeckých informací (ISI) vybral 15 institucí zabývajících se biologickými vědami podle počtu postgraduálních pracovníků (ty se pohybují od 54 do 700), podle platu pracovníků (ty se pohybují od 44 800 do 171 000 Kč měsíčně), podle hodnoty výzkumných grantů (ty se pohybují od 22 do 190 milionů dolarů), podle počtu publikací (ty se pohybují od 3100 do 10 100 ročně) a podle počtu citací (ty se pohybují od 13 do 23 za publikaci ročně) a dospěl k tomuto pořadí: 1.University of Alberta, Kanada, 2.University of Liverpool, Velká Británie, 3.Karolinska Institutet, Švédsko, 4.Utrecht University, Nizozemsko, 5.Erasmus Medical Center, Nizozemsko, 6.John Innes Centre, Velká Británie, 7.McGill University, Kanada, 8.University of Manchester, Velká Británie, 9.University of Edinburgh, Velká Británie, 10.University of Western Ontario, Kanada, 11.University College London, Velká Británie, 12.Leiden University Medical Center, Nizozemsko, 13.University of Glasgow, Velká Británie, 14.University of Oxford, Velká Británie, 15.University of British Columbia, Kanada. Kam se podělo Německo a Francie?

Desátá planeta je spíš královnou komet?

31.3.2004

Tvrzení některých našich sdělovacích prostředků, že byla objevena desátá planeta naší sluneční soustavy by mělo být spíš otázkou, zda nebyla objevena největší dosud známá kometa. Co je tedy Sedna, objekt objevený Mikem Brownem z Kalifornské techniky a pojmenovaný pro eskymácké bohyni moře? Planeta? Planetka? Kometa? Ve sdělovacích prostředcích jsme se už dozvěděli, že jde o nejvzdálenější těleso dosud zpozorované v naší sluneční soustavě a zároveň největší těleso nalezené po objevu planety Pluta v roce 1930.

Plný text najdete zde.

Dvěma miliardám lidí svět zbytečně ubližuje

31.3.2004

Značný podíl obyvatel současného světa – až dvě miliardy – trpí nedostatkem nezbytně potřebných vitaminů a minerálních látek. Zveřejnila to nyní mezivládní organizace Dětský fond OSN a nezisková organizace Micronutrient Initiative. A přitom třeba nedostatek jódu a železa, který zpomaluje vývoj mozku dětí, by mohl být odstraněn velice snadno a - levně obohacením potravy nebo potravinovými doplňky.

Internetová politika Howarda Deana

31.3.2004

Howard Dean se již před nějakou dobou vzdal kandidatury na presidenta Spojených států., avšak jeho kampaň na získávání finančních zdrojů založená na masivním využití Internetu zapůsobila mohutným dojmem v americké politice. Tato kampaň využívala pro získávání financování stejných triků, které již léta používají v USA komerční televizní stanice. Kandidát Dean také zavedl do kampaně masivní používán tzv. blogů (Web-logs), které přispělo k vytvoření kolektivního ducha i mezi jeho prostorově vzdálenými příznivci a objevil rovněž pro politiku potenciál stránek Meetup.com. (Meetup.com je nestranická webová stránka, která umožňuje lidem zajímajícím se o tutéž otázku se vzájemně vyhledat.) Bývalý manažer Deaovy kampaně Joe Trippi to komentoval slovy : „Veliká otázka on-line komunikace byla : když máte lidi napojené on-line pomůže vám to, abyste je přesvědčili, aby udělali ve svých komunitách i něco off-line ? Meetup.com ukázal,že ano !“

Uvedené zkušenosti ukazují, že využití Internetu v politice - jak se ostatně dalo tušit – nebude omezeno pouze na elektronické volby. Naopak Deanova kampaň může být pouze první vlašťovkou úplně nového politické stylu.

Robolympiáda

30.3.2004
Gól!!!!! (robotí fotbal)

První světové klání robotů bez dálkového ovládání z 11 zemí proběhlo ve dnech 20. a 21.3.2004 v kalifornském San Francisku. Akci zorganizovala Robotics Society of America a soutěží se ve 33 disciplínách, mezi kterými nechybí zápas, fotbal, běh dvounohých robotů anebo cesta bludištěm. Kromě zlatých, stříbrných a bronzových medailí obdrží autoři oceněných výtvorů rovněž finanční příspěvek.

Máslo a sádlo staré 2000 let

30.3.2004

Co všechno archeologie objevuje. Ve skotských a irských rašeliništích byly už dříve nalézány záhadné balíčky s tukem staré dva tisíce let. Nyní se konečně zjistilo o co jde: o máslo i sádlo, které se dávní obyvatelé Skotska a Irska snažili ochránit před žluknutím. Celkem se našlo na 270 takovýchto balíčků chráněných různě – třeba dřevěnou schránou, stromovou kůrou nebo zvířecí kůží. Největší z nich byl vysoký metr a vážil padesát kilo. Richard Evershed z Bristolské univerzity zjistil pomocí radioaktivního uhlíku u devíti balíčků, že šest z nich obsahovalo máslo a ve třech případech šlo o podkožní tuk a lůj zvířat.

Tělo spí, ale geny bdí

30.3.2004

Byly objeveny geny, které se specificky aktivují během spánku. Je jich dokonce stejný počet jako genů aktivovaných při bdění. ‚Spánkové? geny zahrnují čtyři skupiny: 1. geny hrající úlohu v synaptické plasticitě, kde zřejmě pomáhají při udržování paměti; 2. geny zapojené v translaci, což podporuje domněnku, že ve spánku se zvyšuje proteosyntéza; 3. geny regulující pohyb membránových váčků; 4, geny zapojené do syntézy cholesterolu, což může mít zásadní význam pro synaptogenezi. Nejdůležitější geny, které se při spánku aktivují, kódují: vazebný protein D-místa na albuminu (má co činit s cirkadiánním rytmem); stearoyl-CoA-desaturasa zapojená do syntézy různých membránových lipidů; faktor citlivý k N-methylmaleimidu (NSF), hrající úlohu při fúzi synaptosomů s plasmatickou membránou; kalcineurin, který ovlivňuje vnitrobuněčné zásoby vápníku; glykoprotein napojený na myelin (MAG), který ovlivňuje interakce mezi neurony a oligodendrocyty.

Šarvátky hackerů

29.3.2004

Rivalita autorů internetových virů MyDoom, Bagle a Netzky se dále vyostřila, když začali zabudovávat vzájemné vyhrůžky a urážky přímo do kódu svých výtvorů. Například v poslední verzi červa Netzky se objevují výkřiky : „MyDoom ukradl naši myšlenku !“ a „Bagle, prohraješ !“. Ken Dunham, ředitel společnosti iDefense (jméno samo charakterizuje její zaměření) upřesňuje, že tyto urážky odrážejí rivalitu mezi autory MyDoom a Bagle, kteří se oba pokoušejí převzít kontrolu nakažených počítačů, a autorem Netzky, který se pokouší je naopak deaktivovat. Tvrdí, že v každém okamžiku existuje velká množina nakažených počítačů; jejich množství odhaduje na stovky tisíc. Zatímco uživatelé, za podpory specializovaných firem jako je iDefence, se pokoušejí se záplavou virů nějak bojovat, na jejich počítače přicházejí další a další verze. Pouze v průběhu února se rozšířilo jedenáct verzí Bagle, sedm verzí MyDoom a šest verzí Netzky.

Strukturované nanočástice

29.3.2004

Americkým chemikům z University of Connecticut se podařilo připravit klastr ze sulfidu kademnatého a oxidu křemičitého. Vzhledem k tomu, že vykazují fluorescenci, lze jich užít jako fluorescenčních značek při studiu biologických systémů, což je velmi rozšířená metoda. Povrch připravených nanočástic pokrývá polymer, na který je navázána bílkovina biotin. Jejím prostřednictvím pak může dojít k propojení s další molekulou.

Co je to vlastně nano?

29.3.2004

Výzkum provedený v Británii dvěma institucemi – Royal Society a Royal Academy of Engineers prokazuje, jak vrtošivý může být vztah veřejnosti ke snažení vědy. Zatímco bojovníci proti genově pozměněným organismům se dost zjevně zkonstituovali, situace poměru k nanotechnologiím se vyvíjí komplikovaněji. První protesty odpůrců nanotechnologií byly dost důrazné. Ukazuje se však, že zatímco vědci, aktivisté za ochranu životního prostředí a dokonce i dědic britského trůnu bojují za i proti nanotechnologiím, většina lidí o nich ještě nikdy neslyšela a nemají o nich ani ponětí. Britským výzkumem se zjistilo, že pouze 29 % z dotazovaných 1 005 lidí o nich slyšelo a jen 19 % bylo schopno říci, o co se v „nano“jedná. Přitom dvě třetiny z dotazovaných věří, že jde o něco, co bude společnosti ku prospěchu, což je v příkrém rozporu s názory laiků na genově pozměňované organismy. Ozvaly se i však obavy, že nanočástice by mohly v životním prostředí působit škodlivě a že by se mohly dostat do podzemních vod. To ve Spojeném království podnítilo už dva výzkumy vlivu nanotechnologií na lidské zdraví, bezpečnost a životní prostředí, které by měly být zveřejněny v květnu.

Výhody jaderné energie

29.3.2004

Na příklad jedna z nesčetných benzinových cisteren pohybujících se v našich ulicích, může při své kolisi vypustit své palivo, což vede k požáru, který může zničit celé město, zabít miliony lidí. To může vyžadovat množství nepravděpodobných okolností se vzájemnou kombinací, jako na příklad zamrzlé vodovodní potrubí zabrání účinnému boji s ohněm; dopravní zácpa zhoršená nevhodnou konstrukcí ulic nebo další nehody, které zamezí včasnému přístupu hasičů; nestandardní typy trubek a uzávěrů rozvodu plynu, které teplem požáru se naruší; velký vítr, který rozfouká oheň do všech směrů; silná atmosferická inverse, po které je celé město pohlceno plameny a kouř se drží nízko při zemi; z různých důvodů uzavřené mosty a tunely a tím omezení únikových cest; chyby v informování veřejnosti, a t.d. Každá z těchto situací je nepravděpodobná, tak i jejich současná kombinace je vysoce nepravděpodobná, ne však vyloučená. Myslí-li někdo, že jde o nejhorší možnou nehodu, nechť uváží možnost ohně rozšířeného žhavým popelem na jiná města ponechaná bez požární ochrany, neboť jejich hasiči nejsou přítomni, asistujíce požáru ve městě prvém.

Plný text najdete zde.

7 M

29.3.2004

Bezpilotní letoun X-43A vytvořil nový rekord, když v sobotu 27.3.2004 dosáhl rychlosti 7 M, tedy přes 7.000 km za hodinu. Do výšky ho vyneslo strategický bombardér B52, dále ho urychlila vojenská raketa a poslední část letu absolvoval X-43A samostatně, poháněn tryskovým motorem nové konstrukce s vodíkem jako palivem. Kyslík nezbytný k hoření získával z okolní atmosféry, takže sebou nevezl zásobu okysličovadla nezbytnou pro pohon raketových motorů. Použitý motor neobsahoval žádné pohyblivé prvky, jako např.kompresor a turbínu, jež jsou součástí standardních tryskových pohonů, kde turbína poháněná proudem ven proudícího hořícího plynu roztáčí kompresor, který dodává dostatek vzduchu do spalovací komory. U nového motoru dostatek vzduchu dodá rychlý pohyb letadla, takže průchod plynů motorem je rychlejší a tudíž lze dosáhnout vyšší rychlosti.

Magnetické pole Uranu a Neptunu

27.3.2004

Sabine Stanley a Jeremy Bloxham z Harvardské Univerzity vytvořili model, který popisuje magnetické pole planet Uran a Neptun, jež vypadá spíše jako kombinace dvou severních a dvou jižních magnetických pólů, než jako prostý magnet s jedním severním a jedním jižním pólem, jako třeba na Zemi či dalších planetách (Jupiter, Saturn).

Doc.Josip Kleczek a Astronomického ústav AV ČR k tomu dodává: Konvektivní proudy přenášející teplo z teplého nitra k chladnějšímu povrchu nebeských těles vyvolávají proudy elektrické, které vytvářejí magnetické pole. V konvektivní vrstvě tedy dochází k přeměně pohybové energie v energii magnetického pole. Obdobný proces probíhá v dynamu. Díky tomuto procesu jsou na hvězdách i na Slunci skvrny a erupce. A na planetách je konvekcí udržována magnetosféra, jež by bez konvekce dávno zanikla. Je proto pochopitelné, že geometrie magnetických polí (= magnetosfér) hvězd a planet je určována prostorovým rozložením konvekce v nitru hvězd a planet. Z pozorované geometrie, tj. prostorového rozložení magnetické síly v prostoru kolem Urana a Neptuna odvozují autoři modelu uspořádání konvektivních proudů v neviditelném nitru Urana a Neptuna. Kromě toho dostávají nebeská tělesa (hvězdy, planety) magnetické pole (magnetoséru) při svém vzniku. Při kompresi mezihvězdého oblaku do hvězdy (nebo protoplanetárního materiálu do planety) je totiž se stlačovaným materiálem strháváno i velmi slabé mezihvězdné magnetické pole. Lze jednoduše dokázat, že mezihvězdné magnetické siločáry (= čáry magnetické indukce) jsou zamrzlé i ve velmi chladném mezihvězdném materiálu (několik kelvinů), z něhož se hvězdy rodí i v poměrně chladném (desítky až stovky kelvinů) protoplanetárním disku, ze kterého vznikají planety. Elektrické proudy, které vytvářejí magnetické pole ve hvězdách i planetách, se mění v teplo (tzv. Joulovo), podobně, jako v elektrickém spotřebiči. Toto pole by po dlouhé době přeměnou v teplo zcela zesláblo a zmizelo, nebýt proudění v nitru hvězd a planet.

SenseCam : nový produkt Microsoftu

26.3.2004

Microsoft uvedl na trh nové zařízení nazývané SenseCam. Je to fotoaparát určený k nošení na krku, který automaticky zaznamená až 2000 snímků denně. Vytváří tak automaticky vizuální deníček, který věrně zaznamenává veškeré aktivity svého nositele. Podle USA Today, který o tomto produktu nedávno přinesl zprávu, je ideální například pro situace, když vám při policejním vyšetřování policisté položí otázku :"Kde přesně jste byl ve středu 25.listopadu v 11 : 30, když došlo k té vraždě ?". Je pravdou, že tyto situace v našem životě nejsou příliš běžné; SenseCam proto bude muset pro získání svých zákazníků přinést více přidané hodnoty. Dnešní doba sice deníčkům již příliš nepřeje, ale na druhé straně - narcistů, kteří budou považovat za nezbytné svůj život podrobně průběžně dokumentovat, je mezi námi stále dost a dost ! Samozřejmě připadá také v úvahu povinné nošení SenseCamů - např. pro nezletilé děti, delikventy podléhající trvalému policejnímu dozoru nebo vůbec pro pracovníky povinné absolvovat určité typy předem předepsaných aktivit. A můžeme jít ještě dále - ale to už by pro apoštoly Velkého bratra bylo příliš velké pokušení !

Polymer proti teroristům

25.3.2004

Dusičnan amonný, běžné hnojivo vyráběné v tisících tun, tvoří ve směsi s naftou nebezpečnou výbušninu, kterou kromě důlních společností využívají i teroristé, např.IRA. První úder na World Trade Center v roce 1993, zničení Federál Building v Oklahoma City v roce 1995 a útok na Bali v předloňském roce byly provedeny právě za použití této chemikálie, která ostatně tvořila i podstatnou součást nálože před několika dny nalezené u amerického vyslanectví v pákistánském Káráčí. Americká společnost Speciality Fertilizer Products vyvinula hydrofilní, ve vodě rozpustný polymer, kterým lze pokrýt granule hnojiva. Jejich smísení s olejem, naftou či benzínem tak není možné, obě složky se od sebe rychle oddělují. V zemi se však povlak rychle rozloží, takže použití dusičnanu amonného jako hnojiva vůbec nebrání. Někteří experti se však obávají, že přítomnost polymeru může případný výbuch ještě zesílit. Poukazují na to, že dusičnan amonný lze vyrábět ve větších, kompaktnějších granulích, která nafta impregnuje velmi špatně a výsledek je přibližně týž.

Jinou možností je značkování vyrobeného dusičnanu amonného izotopy neradioaktivních prvků, takže ze vzorků prachu po výbuchu bude možné naprosto přesně zjistit původ hnojiva. Otázkou je, zdali to k něčemu bude, protože jde o velmi rozšířenou a ve velkých množstvích používanou chemikálii.

Minerálky lidskému zdraví nebo nezdraví?

25.3.2004

Všeho moc škodí, bylo oblíbenou zásadou našich prababiček. Nebyly by tedy překvapené i výsledky studie maďarské univerzity ve Veszprému. . Pít nadměrné množství minerální vody může způsobit, že budeme zářit - ale ne zdravím. Ukázalo se, že maďarské minerálky, které si lidé kupují v obchodech, mohou obsahovat více radioaktivity než povolují normy Světové zdravotnické organizace. Maďarští vědci zjistili ve třech minerálek z osmnácti nebezpečně zvýšený obsah izotopu radia 226Ra. Člověk, který jí vypije více než litr denně, může přesáhnout limit 100 mikrosievertů ročně, který je připouštěn Světovou zdravotnickou organizací. Dr.Tibor Kovácz prohlašuje, že největšímu riziku je vystavena mládež ve věku od 12 do 17 let, protože pije značná kvanta těchto ochucených vod, takže může dojít k zabudování radioaktivity do jejich rostoucích kostí. Podle britských odborníků je známo, že vyšší obsah přírodní radioaktivity obsahují i minerální vody Francie, Německa, Rakouska a Portugalska. Britská vládní Food Standards Agency by měla v dubnu vydat přehled jak je na tom z tohoto hlediska celkem 161 značkových evropských minerálek.

Nikdo nevyhrál, přijďte opět v roce 2006 !

25.3.2004

13. března proběhl v Mohavské poušti (Stát Kalifornie, USA) první závod vozidel bez řidiče (viz též Aktuality 9.3.2004). Nejednalo se přitom o stroje naprogramované na danou trasu, nýbrž o plnohodnotné řídící automaty, které musely řešit stejné problémy jako lidský řidič. Celý mediálně široce propagovaný závod, nazvaný Grand Challenge (veká výzva), financovala DARPA, agentura amerického ministerstva obrany pro financování vojenského výzkumu. Trasa závodu měřila 227 km. Průběh závodu nikoho příliš neohromil. Z patnácti přihlášených strojů dva odstoupily před startem a ze třinácti, které na trať skutečně vyrazily, nedokončil závod ani jediný. Nejdále dojel Sandstorm, zkonstruovaný na Carnegie Mellon Universitě v Pittsburgu, i ten však urazil pouhých 12 km (poté odstoupil pro požár pneumatik !). Neúspěch ? Rozhodne ne ! Vzpomeňme letadla bratří Wrightů ve srovnání se současnými stroji, nebo - z nedávné doby - neúspěchy prvních počítačů při hře v šachy proti lidskému protihráči. Prototypy často vypadají směšně, dnešním letadlům ani počítačům, které porážejí mistry světa, se však nikdo nesměje. Zdá se být pouze otázkou času, než okolo nás budou svištět auta řízená robotem mnohem obratněji a bezpečněji, než by to dokázal závodník F1. Příští závod Grand Challenge se koná v roce 2006. Přijďte se podívat !

Máme všichni společného prapředka před 3,5 miliardami let?

24.3.2004

Ačkoliv se při fylogenetických studiích často dovoláváme jakéhosi posledního společného předka všech organismů, zvaného LUCA (last universal common ancestor), v posledních letech se ukazuje, že situace není tak jednoduchá. Byl LUCA vysoce termofilní nebo žil spíše při povrchu oceánů? Důkladná genetická analýza zejména ribosomální RNA, která se zdá být evolučně nejméně postižena, však dospěla k tomu, že ‚univerzálních? genů je pouze 60 - zcela tam chybí geny buněčných membrán, energetického metabolismu a jakýchkoli syntetických pochodů. A protože se nyní uznává horizontální přenos genů jako zcela běžný evoluční princip, přicházejí vědci s názorem, že původní LUCA nebyl jedinec, nýbrž poměrně široké společenství mikroorganismů, jejichž celkový počet genů se pohyboval okolo 600. Tyto geny se pak předávaly jak vertikálně (ve smyslu dědičnosti) tak horizontálně (z jedné buňky na druhou).

Galvanické nanokrystaly

24.3.2004

Vloženým napětím můžeme kontrolovat růst nanokrystalů na katodě. Zjistil to Zhili Xiao z Argonne National Laboratory. Při galvanickém pokovování, které asi každý zná, se na záporné elektrodě vylučuje rovnoměrně pevně ulpívající vrstva kovu. Zvýšíme-li napětí, proud vzroste, vylučování je rychlejší, nerovnoměrné a nepřilne pevně k povrchu. Kontrolou vloženého napětí a složení roztoku dokáží elektrochemici z Argonne National Laboratory připravit nanokrystaly různých tvarů. S rostoucím přepětím jejich délka narůstá.

Pevná látka s nejnižší hustotou

24.3.2004

9.5.2002 jsme přinesli zprávu a pevné látce s nejnižší zaznamenanou hustotou. Šlo o velmi porézní sklo o hustotě 3 mg na kubický centimetr. Fyzikům řecko-rakousko-ruského týmu se však podařilo z uhlíku zhotovit, jejíž hustota činí pouhé 2 mg na kubický centimetr. amorfní uhlík ozářili silným laserovým impulsem. Vzniklá pěna vypadá jako jakási pavučina tvořená z uhlíkových klastrů o rozměrech 6 až 9 nm.

Koroze železa novými anaerobními mikroorganismy

23.3.2004

Rezivění či koroze železa se odehrává dvěma způsoby: aerobní oxidací elementárního železa na železité sloučeniny nebo anaerobním pochodem zahrnujícím bakterie redukující sulfát, zejména druhy rodu Desulfovibrio. Nyní byly objeveny bakterie rodu Desulfobacterium, které zpracovávají železo jako přímý donor elektronů bez intervence vodíku. Předpokládá se, že tyto bakterie mohou hrát úlohu při čištění chlorovaných rozpouštědel.

Sedmimílové boty

23.3.2004
Bleex

Navléknete-li si Bleex, unesete 30 kg nákladu jako nic. Bleex, zkratka z Berkeley Lower Extremity Exoskeleton, tvoří důkladné vojenské boty z vnější strany pokryté konstrukcí s hydraulickými prvky a sensory. Energii dodává spalovací motor, který si navléknete v baťohu na záda. Celé zařízení váží něco kolem 22 kg. Zařízení monitoruje pohyb Vašich nohou a samostatně rozhoduje, kterému svalu pomůže hydraulika. Prostě jdete a nesete těžký náklad jako pírko. Zásoba paliva vystačí na 2 hodiny.

V roce 2050 začnou být lidé staří v osmdesáti?

23.3.2004

V roce 2050 bude 14,7 % populace planety starší 65 let, což znamená 1 500 milionů lidí. Odhadují to experti OSN. Jenže pojem "stáří" se proměňuje. Podle studie provedené institucí Selon dotazováním 4 000 mužů a žen ve věku 45 - 65 let, se stáří dočkáme v 75 letech. A v roce 2050 se budeme za staré považovat až v osmdesáti. Tehdy by se tohoto věku na naší planetě mělo dožít zhruba 379 milionů lidí, pětkrát více než dnes.

Nové čerpadlo

22.3.2004

Vědci z Bellových laboratoří, výzkumného centra firmy Lucent Technologies, vyvinuli metodu pro dávkování malých množství kapalin. Zařízení tvoří křemíková destička pokrytá brvami z téhož materiálu. Vkládání elektrického napětí umožňuje řídit chování drobných kapiček kapaliny na povrchu. Možnosti použití nové technologie jsou široké, od aktivního chlazení procesorů až mi mikroanalytická zařízení.

Craig Venter vyrazil na moře

22.3.2004

Úspěšný organizátor genomického výzkumu z konce tisíciletí Craig Venter se začátkem tohoto roku pustil do náročného projektu, v kterém se nezaměřil na sekvenaci genomu určitého organismu, nýbrž rovnou na celý biotop, a to v Sargasovém moři v západním Atlantiku. Předběžné výsledky jsou ohromující - bylo objeveno 1,2 milionu nových genů, přičemž v databázi Swissprot je jich uloženo pouze 180 000. Tento počet genů byl objeven v nejméně 1800 druzích různých organismů. Mezi nově zjištěnými geny je například 700 genů, kódujících fotoreceptory podobné rhodopsinu. Venter se domnívá, že v celé zemské biosféře je přítomno 10-20 miliard různých genů. Craig Venter se nyní vydal na cestu po oceánech a hodlá odebírat vzorky pro svoji analýzu ve vzdálenostech 300-350 km. Jako důstojný pokračovatel Charlese Darwina zahajuje práci na Galápagách.

Finanční šance amatérských astronomů při ochraně Země

22.3.2004

Američtí senátoři vypsali prémii pro amatérské astronomy, kteří objeví největší planetku, která se nebezpečně nejblíže přiblíží k naší Zemi. Senát schválil 3.března zvláštní zákon, na jehož podkladě se udělí každoročně cena ve výši 3 000 dolarů. Obdobná cena se plánuje pro amatéra, který nejvíc přispěje k pořizování soupisu těch planetek, které by mohly v budoucnu ohrozit život na naší planetě.

Oxid uhlový

21.3.2004

Bombardujeme-li směs oxidu uhličtého a kyslíku elektrony při velmi nízké teplotě 10 K, získáme podivuhodnou molekulu ze tří atomů kyslíku a jednoho atomu uhlíku. Podle dostupných informací se strukturně nejedná o oxid uhlový, jde nejspíš o cyklickou strukturu. Taková sloučenina nebylo doposud nalezena, není však vyloučeno, že ji můžeme nalézt v horních vrstvách atmosféry Země či Marsu, možná je součástí marsovských polárních čepiček či ledu v mezihvězdném prostoru či hlavách komet.

Známe důvěrněji Proximu Centauri

21.3.2004

Známe ji jako současnou nám nejbližší hvězdu, která je pozorovatelná v silnějším dalekohledu v souhvězdí Kentaura. Jako červený trpaslík patří mezi eruptivní proměnné hvězdy. Tým ženevských astronomů ji nyní proměřovali pomocí optického interferometru VLTI (Velmi velkého dalekohledu) vybudovaného na observatoři Paranal v Chile.Její průměr byl určen na 0,001023 úhlové vteřiny, což odpovídá vzhledem ke vzdálenosti 4,22 světelného roku průměru 200 000 km. Hvězdy tohoto typu mají být v naší Galaxii Mléčné dráhy nejhojnější.

Příliv studentů do USA klesá

20.3.2004

Počet zahraničních studentů přijíždějících do Spojených států stoupal od roku 1971, až se v roce 2002 růst zastavil a v roce 2003 dokonce poklesl. Nicméně příjezd z jednotlivých zemí byl velmi různý. Tak z Indie a Jižní Koreje stále stoupal (o 10 respektive 5 %), z Číny vzrostl o 1 %, ale z Turecka, Indonésie a Thajska klesl o 4 %, 9 % a 14 %). Pokles studentů přijíždějících z Evropy poklesl dramaticky, zřejmě pro byrokratické obtíže při udělování víz.

Nový kompozitní materiál

20.3.2004
Obrázek nového materiálu získaný rastrovacím tunelovým mikroskopem (foto Ta-Jen Yen, UCLA)

Britsko-americký tým fyziků sestrojil kompozitní materiál, který schopný zachycovat terahertzové elektromagnetické vlny. Toto vlnění tvoří přechod mezi infračerveným zářením a mikrovlnami, a nabízí řadu zajímavých aplikací. Terahertzové snímače mohou nahradit rentgeny v průmyslových aplikacích i lékařství, nebo usnadnit orientaci v mlze, protože drobné kapičky vody tyto vlnové délky nerozptylují. Nový detektor tvoří křemíková destička, pravidelně pokrytá drobounkými měděnými rezonátory. Dopadající terahertzové záření v něm vyvolá magnetické pole.

Jsme ve válce

20.3.2004

Poučit nás může neurofyziologie. Co udělá mozek, musí-li se vyrovnat s mohutnou vlnou nečekané stimulace a jejím opakováním? Sníží citlivost těch nervových struktur, které takovou bouři podnětů ze zevního prostředí zprostředkují. Těmi strukturami jsou receptory. Náš nervový systém se snaží navodit znovu rovnováhu tím, že sníží senzitivitu a dokonce i počet receptorů. Společnost ve svobodném světě se zatím tváří v tvář terorismu chová opačně než nervový systém jedince. Mediálně vlnu teroru rozšiřuje.

Plný text najdete zde.

Americká vláda považuje výzkum proměn klimatu za prioritu

20.3.2004

Vláda Spojených států přidává ročně 1,7 miliard dolarů na program výzkumu změn klimatu planety, a to konkrétně na projekt zkoumání vlivu lidských aktivit na oteplování Země. Vadí ji, že naše znalosti v této oblasti jsou stále velice neurčité a postrádají strategickou vizi. V dubnu má být zveřejněna definitivní podoba amerického programu v tomto směru.

Snímek jádra komety

19.3.2004
Jádro o průměru 5 km obklopují unikající plyny (foto NASA).

Obrázek jádra komety 81P/Wild 2 pořízený kombinací dvou snímků sondy Stardust pořízených při jejím druhém obletu v lednu 2004.

Hybrid křemík - sval

19.3.2004

Carlos Montemagno z University of California v Los Angeles sestrojil miniaturního robota, kterého pohání lidský sval. Pohoná jednotka připomíná nepatrný, 50 mikrometrů dlouhý luk. Vlákno srdečního svalu napjaté mezi dvěma konci křemíkového oblouku se smršťuje a povoluje, což vede k pohybu vlastního obloučku a ten se pak přenáší na robotí nohy. Výhodou tohoto způsobu pohonu je, že není třeba dodávat elektřinu či připojit těžký akumulátor. Stačí doplnit zásobu roztoku glukózy. Práce inženýru z Kalifornie možná povede k nové generaci humánních protéz.

Ptáci v ohrožení

19.3.2004

Ptákům hrozí stejně jako jejich bezprostředním předkům - dinosaurům - vyhubení. Začátkem března se konala v jihoafrickém Durbanu světová konference organizace BirdLife International . 300 účastníkům byla předložena sedmdesátistránková zpráva o stavu ptactva na světě v roce 2004. Závěr? Ptáci světa prožívají krizi. Přes snahu ochránců přírody hrozí 1 000 druhům ptáků vymizení, a to především vinou změny jejich životního prostředí. Z 10 000 známých druhů je bezprostředně ohroženo 1 211. Týká se to všech ptáků, ale zvláště špatně na tom jsou ptáci, jejichž život je spjat s mořem. Např. v Indonésii byla v období 1950 - 2000 vykáceno 40 % lesů a výsledek - z 1 500 tamních druhů ptáků jich už zmizelo 65.. Zvláště k tomu přispívají nepůvodní zvířata - krysy a kočky. Negativně se už má na ohrožení ptáků projevovat zvyšování teploty na planetě. Ochránci přírody projevují značnou aktivitu, pomoci se snaží dvěma třetinám ohrožených druhů. Nicméně údaje zprávy o efektivitě jejich úsilí nejsou radostné: jejich péče přináší úspěch ve 20 %, uspívají do určité míry ve 4 %. Žádný přímý přínos nezaznamenávají ve 26 % a výsledky jejich úsilí se nepodařilo zaznamenat v 17 %.

Elektřina z mořských vln

18.3.2004

Firma Ocean Power Technologies připravuje u severního pobřeží Španělska mezi přístavy Santander a Bilbao výstavbu elektrárny, která bude získávat elektřinu z energie mořských vln. Bouřlivý Biskajský záliv je k tomu obzvláště vhodný. Několik set metrů od pobřeží ukotví těsně pod hladinou deset velkých bójí, v nichž bude soustava pák převádět pohyb vln na kruhový pohyb rotoru elektrického generátoru. Celkový výkon dosáhne 1,25 MW, což není příliš mnoho, ale mnohem větší 100 MW projekt se již přitavuje.

Americká vláda proti ohrožení bioterorismem

18.3.2004

Americká vláda chystá přísnější opatření proti možnosti zneužívat výsledky biologického výzkumu teroristy nebo vládami, které jsou ochotny takovéto zbraně použít. Nový státní bezpečnostní poradní výbor pro biologickou bezpečnost (National Security Advisory Board for Biosecurity) bude mít 25 členů z oborů jako jsou biologická bezpečnost, mikrobiologie nebo právní problematika. A jak to v současném světě bývá, ozývají se už i hlasy některých vědců, kteří se bojí omezování svobody šíření vědeckých informací.

Saharský zdroj vody starý milion let

17.3.2004

Zásobárna pitné vody na Sahaře má být stará až milion let. Má jít o nejstarší pitnou vodu, na kterou hydrologové kdy narazili. Pod saharskými písky, dnešním symbolem pouštní vyprahlosti, se nacházejí vodonosné vrstvy datované dosud radiouhlíkovou metodou na 40 000 let. Neil Sturchio z University of Illinois v Chicagu stáří této vody určoval pomocí radioaktivního kryptonu 81Kr. Šest vzorků odebraných ze saharské části západu Egypta vypověděly, že voda je stará od 200 000 do milionu let. Voda v podzemí teče do deprese Qattarah, kde se vypařuje. Podle dr.Sturchia by severní Egypt mohl z těchto vodonosných vrstev získávat ročně dvě miliardy krychlových metrů pitné vody.

Nový radar ochrání před námrazou

16.3.2004

Tvorba námrazy může znamenat pro malá a střední letadla vážné nebezpečí, kvůli náhlému nárůstu hmotnosti a ztrátě ovladatelnosti. Ostatně, proslulá katastrofa vzducholodi Italia byla způsobena právě tím. Největší nebezpečí představují oblaka, v nichž jsou zastoupeny drobné kapičky vody o průměru menším než 50 mikrometrů, jež mohou zůstat kapalné i když okolní teplota poklesne bod mrazu. Standardní meteorologické radary nerozeznají, jak velké kapky oblak tvoří a v jakém jsou skupenství. Vědci z National Center for Atmospheric Research v koloradském Boulderu však sestrojili radar, pojmenovaný S-Polka, který identifikuje právě ta oblaka, v nichž hrozí tvorba námrazy. Pracuje na dvou vlnových délkách 3.000 MHz a 35.000 MHz a porovnává jejich signál.

Chemická reakce na špičce jehly

15.3.2004
Samotný fulleren (vpravo dole) a fulleren se 4 atomy draslíku (vlevo nahoře). Změna tvaru je nepatrná, avšak různá barva označuje změnu energií elektronových hladin.

Tým z University of California v Berkeley a Lawrence Berkeley National Laboratory připravil sloučeninu mezi draslíkem a fullerenem z 60 atomů uhlíku. Samo o sobě to není nové, fullereny dopované alkalickými kovy se podařilo připravit již dříve. Avšak v Kalifornii pracovali pouze s jedinou molekulou fullerenu na špičce hrotu rastrovacího tunelového mikroskopu a postupně k ní připojili 4 atomy draslíku. Vzniklá molekula má oproti původnímu symetrickému fullerenu protáhlejší tvar.

Nový rekordman v Kuiperově pásu

14.3.2004

Kuiperův pás (spravedlivěji Edgeworthův - Kuiperův pás) vzbuzuje v posledních letech značný zájem pozorovatelů. Jde o disk ledových těles lemující planetární soustavu za drahou Neptuna až do vzdálenosti tisíckrát větší než dělí Slunce a Zemi. Je to pozůstatek vzniku sluneční soustavy, kdy se sluneční mlhovina začala smršťovat. Prý by takovýchto těles mělo být v pásu na 35 000. Dosud se daří v tomto pásu uvidět tělesa o průměru větším než 100 km a to v počtu desítek. A právě zde mělo být nyní nalezeno největší těleso sluneční soustavy po objevu Pluta v roce 1930. Nese označení 2004 DW. Jestliže i toto těleso odráží jako jeho souputníci v Kuiperově pásu 9 % slunečního světla, pak by mělo mít průměr 1 650 km. Dosavadní "rekord" držel Quaoar s 1 250 km objevený v roce 2002. 2004 DW není tedy o mnoho menší než Pluto s 2 320 km a velikostí předčí Plutův měsíc Charón s 1 270 km. Centrum pro výzkum planetek v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics usiluje nyní o zpřesnění velikosti i dráhy objektu. .

Sonda uvnitř srdce

14.3.2004

Společnost Integrated Sensing Systems (ISSYS) z Michiganu vyvinula senzor, velký jak zrnko rýže, který po vpravení do srdce přenáší ven zprávu o nitrosrdečním tlaku. Tuto veličinu je nutné občas monitorovat u pacientů, trpících některými srdečními chorobami. Zatím to bylo možné jen pomocí katetru, vsunutého zvnějšku skrz velkou cévu do srdce. Senzor je sice třeba dostat do srdce úplně stejným způsobem, zůstává však uvnitř a monitoruje jeho činnost už bez dalších zásahů zvnějšku. Odpadá tedy nutnost opakované katetrizace.

Senzor sám nemá vlastní zdroje energie, je ale vybaven mikroanténkou, takže při ozářením radiovými vlnami se v něm indukuje dostatek elektřiny, aby provedl měření a jeho výsledek předal ven rovněž pomocí radiových vln. Není to nový princip, často se využívá např. v systémech pro elektronické mýto. Jeho použití pro tento účel je však nové. Firma ISSYS zatím tají, jak je senzor uvnitř srdce připevněn, aby nezačal samovolně putovat krevním řečiště. V mozku by totiž mohl způsobit značné a obtížně napravitelné škody.

Výkonnostní srovnání - spolupráce průmyslu a vědy

14.3.2004

Německá ministryně pro vzdělání a výzkum, Edelgarda Bulmahnová a zástupce generálního tajemníka OECD, Herwig Schlögl, hostili spolu dvoudenní společnou konferenci v Berlíně ve dnech 16. a 17. října 2000 na téma Benchmarking Industry - Science Relationships, tedy Výkonnostní srovnání spolupráce průmyslu a vědy. Na celém světě vlády poznávají, jakou příležitostí pro inovaci a rozvoj ekonomiky je intensivní spolupráce mezi průmyslem, universitami a veřejnými výzkumnými institucemi. V Berlíně se sešlo více než 400 představitelů průmyslu, veřejného výzkumu, universit i občanské společnosti, aby prodiskutovali, jaké strategie a pobídky je třeba zavést, aby vyvolaly ekonomický přínos ze spolupráce a jaká opatření a pravidla jsou nezbytná k tomu, aby ochránila veřejné investice do výzkumu a přetvořila je ve společenské bohatství.

Plný text najdete zde.

Dvě květnové komety ozdobou noční oblohy

12.3.2004

Na květnové obloze by možná mohly zazářit dvě komety natolik, že by mohly být pozorovatelné pouhýma očima. Ke Slunci se obě přiblíží na nejbližší vzdálenost právě v květnu. Prozatím jsou velmi slabé a téměř neviditelné. Potěší však bohužel nikoli nás, ale obyvatele jižní polokoule. Jde o komety objevené už bez romantiky lovců komet, "strojově", jak prozrazují jejich jména: LINEAR C/2002 T7 a NEAT C/2001 Q4

Nejcitlivější váha světa

11.3.2004
Nejmenší váha světa: napravo vidíme váženou částečku zlata, vlevo je křemíkové rameno upevněno.

Vědci z americké Cornell University umí zvážit 1 attogram, což odpovídá např. hmotnosti velké makromolekuly nebo třeba viru. Dosáhli toho osvědčenou technikou, pomocí na jednom konci upevněného křemíkového ramene širokého 500 nm a 4 mikrometry dlouhého. Pokud na volný konec umístíme těleso i nepatrné hmotnosti, v našem případě drobounkou částečku zlata, frekvence vlastních kmitů ramene se změní, což lze detekovat pomocí odrazu světla.

Hubblův teleskop hledí do minulosti

11.3.2004
10.000 galaxií z dávné minulosti vesmíru. Plocha obrázku odpovídá asi deseti Měsíce v úplňku (foto NASA).

Po jedenáct dní dlouhé expozici získal Hubblův teleskop snímek 13 miliard let starého vesmíru, tedy z období asi 700 milionů let po velkém třesku. Obrázek byl exponován celkem 800 x v průběhu čtyř set obletů teleskopu kolem Země mezi 24.9.2003 a 16.1.2004 ve viditelném a blízkém infračerveném spektru. Doc.Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR pokládá získaný snímek za velmi významný zdroj informací.

Jaká je prozíravost studentů v Evropské unii?

10.3.2004

Ve stávajících zemích Evropské unie se studenti víc orientují na inženýrské a základní přírodovědecké obory než v zemích, které do Unie přistupují. Toto konstatování vyplývá z analýzy Eurostatu. V roce 2001 absolvovaly v dosavadních členských zemích dva miliony nových absolventů vysokých škol a v přístupových 630 000. V dosavadních státech si odnášelo diplom v inženýrských oborech 15 % (300 000) a v oborech základního výzkumu 11 % (220 000). V kandidátských státech to bylo 4% a 9 % . Ve stávající Unii tento poměr platí ve všech státech kromě Spojeného království a Irska, kde studenti preferují přírodní vědy. Ve Francii, Irsku a Švédsku činil podíl absolventů v roce 2001 v obou zaměřeních, jak v inženýrském, tak přírodovědeckém, 30 %.

Exprese genů u kuřete

10.3.2004
Aktivita genů podílejících se na vývoji ledviny v kuřecím zárodku. Jednotlivé barva označují oblasti, kde jsou zkoumané geny aktivní.

Zprávo o rozluštění genomu dalších a dalších živočichů teď přicházejí jedna za druhou. Přečtení genetické informace je však jen první krok. Je také důležité vědět, kdy dochází k tzv. expresi toho kterého genu, tedy kdy se podle něj syntézuje bílkovina, která pak ovlivňuje další pochody v buňce. Významný pokrok na této cestě představuje práce genetiků z University of Utah. Spojili tři dosavadní metody v jedinou, takže pomocí fluorescenčního barviva napojeného na vhodnou protilátku mohou detekovat, kdy se struktura genu přepisuje do mRNA, což je první krok exprese a syntézy bílkovin. Studovali takto vývoj ledviny u kuřecího zárodku a pomocí moderní výpočetní techniky získali i trojrozměrné obrazy.

Podle RNDr.Lenky Dvořákové z Ústavu dědičných metabolických poruch 1.LF Univerzity Karlovy jde o důležitou studiu, a to i kvůli významnému rozvoji metodiky.

Webový archív Physical Review zpět do roku 1893

9.3.2004

V roce 1998 zpřístupnila Americká fyzikální společnost internetový archív časopisů skupiny Physical Review (PROLA, Physical Review Online Archive). Jedná se se o samotný časopis Physical Review (vydávaný od roku 1893, dnes členěný podle oborů do samostatných sešitů A-E) a dále o Reviews of Modern Physics (určený přehledovým článkům, vychází od roku 1929) a Physical Review Letters (zahrnující krátké referáty o významných novinkách z různých oborů, první číslo v roce 1958). Vzhledem k obrovskému rozsahu dat (uložené soubory mají velikost několik set GB) probíhalo zahrnování jednotlivých čísel postupně. Nyní je archív kompletní a zahrnuje okolo 300 tisíc článků do roku 2000 (novější čísla jsou obsažena na aktuálních stránkách uvedených časopisů). Na monitoru svého počítače si tak stisknutím několika tlačítek můžete okamžitě a kdykoliv (a navíc pěkně v teple) zobrazit jak nejžhavější novinky oboru, tak milníky historie fyziky zpět až do roku 1893. Jedná se o službu opravdu neocenitelnou. Plné znění článků je nicméně dostupné jen předplatitelům, jakým je např. Univerzita Karlova.

Physical Review Online Archive

Napříč Mohavskou pouští bez řidiče

9.3.2004
účastníky čeká nejen jízda po silnici, ale i v terénu

V kalifornské Pormoně právě probíhají kvalifikace pro účast závodu "Grand Challenge", který odstartuje v sobotu 13.3. v Barstow. Pojede se po silnici č.15 do cíle v nevadském městečku Primm poblíž Las Vegas, kam by účastníci měli dorazit nejpozději v neděli. O vítězi tentokrát nerozhodnou kvality řidiče, protože ve vozidle žádný nebude. Jde o závod automatických vozidel vypsaný americkou vládní agenturou DARPA. Vítěze čeká milion dolarů.

Další informace o závodu můžete najít na jeho webové stránce

Jsou obratlovci potomky korálů?

9.3.2004
Mořský korál Diploria labyrinthiformis, náš možný předek. Foto Jan Derk u pobřeží karibského ostrova Bonaire.

Nedávná studie mořských korálů provedená D. Kortschakem a spolupracovníky ukázala, že z 1300 genových sekvencí druhu Acropora millepora pouze 500 mělo analogii v genových databázích. Z těchto 500 plných 90 % se nachází v lidském genomu, ale velká část z nich chybí jak v octomilce Drosophila melanogaster tak v hlístici Caenorhabditis elegans. Zdá se, že mnoho genů, považovaných za specifické pro obratlovce, tu bylo již mnohem dříve a že se ztratily během evoluce jiných živočišných skupin, jako jsou hmyz a červi - ti tedy nejsou našimi předky, ale koráli možná jsou.

Spotřební život láká

9.3.2004

Spotřební společnost Evropanů, Severoameričanů a Japonců vábí stále víc a víc. Další stamiliony lidí se snaží stejně se stravovat, dopravovat a žít . Například v Číně se to prý má dařit už 240 milionům obyvatel. Mezinárodní instituce Worldwatch Institute v nové zprávě to však komentuje: lidé jsou sice bohatší, ale zároveň i tlustší a méně šťastní. Jako stín následuje spotřební společnost narůstající obezita, osobní zadluženost a život v narušeném životním prostředí.

Sonar proti minám

8.3.2004
detekční systém pro odhalení min (foto Georgia Tech)

Po ukončených i při horkých válečných zůstává pod zemí zakopáno mnoho min, jež pak způsobují tisíce obětí mezi civilisty i roky po skočení konfliktu. Na Georgia Institute of Technology zhotovili detekční systém, který je umožní bezpečně najít a identifikovat. Využili vlastně standardní metody geologického výzkumu, a to akustických vln. Jejich vyhodnocením získají údaje o poloze i typu miny a mohou tak odhalit i plastikové protipěchotní miny, v poslední době stále rozšířenější. Odlišit minu od kamene není problém, i když čím déle je pod zemí, tím hůře je identifikovatelná.

Zmapovaných genomů přibývá

8.3.2004

Hon za úplnými genomy nepolevuje, a tak 6. února 2004 bylo známo 131 genomů bakterií (z toho plných 48 zmapováno v roce 2003!), 17 genomů archebakterií a 20 genomů eukaryontních organismů, nemluvě o desítkách dalších, na kterých se pracuje. Nadto bylo popsáno 1256 genomů virů. Poslední "velké" genomy byly genom potkana a rajčete.

Pozn. red. - k 1.3.2004 přibyl ke zmapovaným genomům genom slepice.

Mikrovlnné snímače nahradí rentgeny na letištích?

8.3.2004

Prof.David Smith se svým týmem z britské Northumbria University vyvinuli zařízení, které pomocí rozptylu mikrovlnného záření může zobrazit skryté předměty. Nová technologie by mohla nahradit dosavadní rentgenování zavazadel. Výhodou je, že mikrovlny holograficky umožní vytvoření trojrozměrného obrazu. Při nízkých intenzitách jsou rovněž pro organismy méně škodlivé než mnohem energetičtější rentgenové vlny.

Diskuse/Aktualizace