Prapastevci hnojili

26.9.2018
Citace:
F.Marshal et al., Ancient herders enriched and restructured African grasslands, Nature, volume 561, pages 387–390 (2018) https://doi.org/10.1038/s41586-018-0456-9
Zdroj
Zebry a pakoně v národním parku Serengeti (David Dennis from Pozuelo de Alarcón, Madrid, Spain (Zebra in the Serengeti Wildebeest Migration),CC BY-SA 2.0,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0, via Wikimedia Commons).

Pastevci doby kamenné ovlivnili ekosystém afrických savan natolik, že stopy po jejich působení nachází archeologové dodnes. V národním parku Serengeti v severní Tanzanii po deštích rozeznáme ze vzduchu nebo z oběžné dráhy okrouhlé plochy o průměru stovek metrů s výrazně bujnější trávou. Průzkum ukázal, že zhruba půl metru pod jejich povrchem leží 30 cm silná vrstva šedivé, jemnozrnné usazeniny. Složením, barvou a strukturou se výrazně liší od okolí. Obsahuje výrazně více sloučenin fosforu, dusíku, uhlíku a vápníku. Vznikla z trusu a moči stád dávných pastýřů, kteří je na noc sháněli ke svým sídlům. Radiokarbonové datová klade jejich vznik do období před 1550 až 3700 lety.

Fiona Marshall z Washington University in St Louis komentuje závěry výzkumu: „Překvapivě dlouhá životnost živinami bohatých ploch dokládá dlouhodobé dědictví prehistorických pastýřů. Byly to jejich krávy, kozy a ovce, které během posledních tří tisíc let pomohly obohatit rozmanitost africké savany.“ Plochy s lepší trávou vyhledávají býložravci, ale i hmyz a půdní tvorové. Za nimi se stahují ptáci, plazi a další drobní živočichové. „Pastýři doby kamenné, kteří přišli do východní Afriky před více než 3.500 lety, změnili složení vegetace k lepšímu. Jejich opuštěná sídla dala ekosystému savan větší rozmanitost, stabilitu a odolnost,“ dodává šéf výzkumu prof.Stanley H. Ambrose z University of Illinois.

 
Odeslat komentář k článku "Prapastevci hnojili "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Prapastevci hnojili " e-mailem

Diskuse/Aktualizace