Buchne do nás?

17.11.2018
Citace:
https://www.nasa.gov/content/osiris-rex-overview
Zdroj
Satelit OSIRIS_REx (foto NASA/University of Arizona) s vyznačením polohy jednotlivých přístrojů:  REXIS  - rentgenový spektrometr určený k průzkumu povrch, SAMCAM  - kamera pro snímání odběru vzorku, MAPCAM - kamera pro mapování povrchu asteroidu ve čtyřech barvách,  POLYCAM  - dalekohled o průměru 20 cm, který nejprve od vzdálenosti  dvou milionů kilometrů bude snímat asteroid a po přiblížení poslouží jako mikroskop, OTES - infračervený spektrometr,  OVIRS - spektrometr pro viditelné a infračervené záření, TAGSAM - robotická ruka pro odběr vzorků, OLA - lidar pro měření vzdálenosti laserovým paprskem. Rozměry satelitu jsou 6,2 x 2,43 x 2,43 m, váha  bez paliva 880 kg, s palivem 2.110 kg. Energii dodávají dva solární panely o výkonu 1.226 až 3.000 W v závislosti na vzdálenosti od Slunce.

V menší vzdálenosti než Měsíc proletí kolem Země asteroid 101955 Bennu o průměru 500 m. Přestože k průletu dojde až v příštím století, NASA v rámci výzkumu asteroidů, které se přiblíží Zemi, vyslala 8.září 2016 sondu OSIRIS-REx. Zkratka pochází z pojmenování Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer, které popisuje cíle mise. Přestože cíle dosáhne v roce 2020, první výsledky již shlédneme na časosběrném videu, které 4,25 hodinovou rotaci zkracuje na sedm sekund. Sondu vidíme na obrázku (foto NASA/University of Arizona) spolu s vyznačením jednotlivých přístrojů.

Při extrémně těsném průletu kolem asteroidu v roce 2020 odebere sonda pomocí 3,35 m dlouhé robotické ruky TAGSAM vzorky zvednuté z povrchu proudem dusíku. Operaci provede celkem třikrát. Na povrchu nepřistane, jen velmi těsně proletí. Experti odhadují, že odebere mezi 60 až 2.000 gramy povrchového regolitu, který po návratu v roce 2023 bude analyzován v pozemských laboratořích. Regolit je vrstva nezpevněné, různorodé horniny na pevném podloží. Vyskytuje se na Zemi, Měsíci, některých planetkách i planetách a asteroidech.

Zpomalení tělesa díky Jarkovského jevu ohříváním denní strany. Těleso rotující po směru hodinových ručiček  zespodu ohřívá elektromagnetické záření blízké hvězdy. Ohřátá plocha rovněž dle své teploty vyzařuje infračervené záření. Díky rotaci se  posouvá a vyzařuje IČ záření ve směru pohybu, čímž těleso nepatrně tlačí  na opačnou stranu, takže ho brzdí. Záření z blízké hvězdy tlačí těleso vzhůru.Důležitý cíl mise je i studium Jarkovského jevu (angl. Yarkovsky effect), nepatrné síly působící na kosmická tělesa vyvolané elektromagnetickým zářením. Způsobuje ji opoděné vyzařováním absorbované energie rotujícím tělesem. U nevelkých objektů může pozměnit dráhu. Jednu z možností působení Jarkovského jevu vidíme na obrázku, kde zpomaluje těleso ohříváním denní strany. Těleso rotující po směru hodinových ručiček zespodu ohřívá elektromagnetické záření blízké hvězdy. Ohřátá plocha rovněž dle své teploty vyzařuje infračervené záření. Díky rotaci se posouvá a vyzařuje IČ záření ve směru pohybu, čímž těleso nepatrně tlačí na opačnou stranu, takže ho brzdí (upraveno podle Miraceti at Czech Wikipedia, CC-BY-SA-3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/). Pro přesný výpočet maximálního přiblížení asteroidu Bennu k Zemi je vyhodnocení Jarkovského jevu velmi důležité.

 
Odeslat komentář k článku "Buchne do nás? "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Buchne do nás? " e-mailem

Diskuse/Aktualizace